Zástupce města letos oslovili také zaměstnanci několika škol a školek převážně z okolí Opavy s žádostí o využití dřeva. Už dříve ho získali městem zřizované školy, kulturní organizace, zájmové a umělecké spolky i jednotlivci, jako třeba řezbáři. Podmínkou darování je, aby zpracovatelé použili dřevo k veřejně prospěšným účelům.
Část kmenů si už odvezli zaměstnanci mateřských škol Šrámkova, Heydukova, Sedmikrásky a Eliška. „Ze dřeva si nechali vyrobit lavičky, kladiny, chodníčky, prolézačky a květináče. Školka Eliška, do které chodí i tělesně znevýhodněné děti, využila kmeny na balanční chodníky rozvíjející pohybové dovednosti dětí,“ sdělil Roman Konečný, mluvčí opavského magistrátu.
Některé školy si vzaly kmeny a jejich části pro zpestření vyučování, například základní škola T. G. Masaryka používá dřevo pro výtvarné aktivity. Kylešovická škola zase vybudovala přírodní herní prvky a broukoviště, která většinou tvoří skupina mrtvých kmenů zapuštěných do země. V tlejícím a trouchnivějícím dřevě žijí bezobratlí živočichové, kteří se jím také živí a pomáhají jeho rozkladu.
Pokácené stromy napadlo jmelí
„Dřevo je vhodné i pro umělce třeba na vyřezávání soch. Nejdříve ale musí vyschnout, proto je zatím část uložená v Dukelských kasárnách,“ uvedla Jana Foltysová z opavského magistrátu.
Toto dřevo město plánuje využít také při různých akcích, které v Opavě budou, včetně sochařského sympozia plánovaného na rok 2024.
Některé stromy putovaly na Kozmické ptačí louky. Místní ochranáři umístili několikametrové klády v tůních, aby se na nich mohli vyhřívat želvy bahenní, obojživelníci a další živočichové. Z dutých kmenů jsou hnízdní budky, na loukách jsou i nová broukoviště.
Kmeny pocházejí z loňského kácení a prořezávání, kterým opavské Technické služby řešily rozšířené jmelí ve městě. „Šlo většinou o lípy, ale byly tam i třešně, akáty, švestky, tisy, jírovce a jeden ořešák,“ uvedl Konečný. K dispozici jsou nyní i klády větších rozměrů o délkách dva až čtyři metry.
