Odpověděla na inzerát pekařství Paul. České zastoupení francouzské firmy s více než 130letou tradicí hledalo nové zaměstnance, a tak nabídku zveřejnilo na běžných pracovních portálech.
Také chcete rychle najít dobrou práci? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz. |
„Hned první den se přihlásilo 100 zájemců. Vybrali jsme deset adeptek na hlavní pracovní poměr, doplnilo je osm uchazeček o částečný úvazek nebo brigádu, hlavně maminek s malými dětmi,“ popisuje výběrové řízení Filip Kubernat, ředitel pekařství Paul pro Českou republiku.
Mezi uchazečkami byly ženy z nejrůznějších oborů – zubařky, ekonomky, právničky, finanční analytičky… Výhodu u pohovoru měly samozřejmě ty s praxí v gastronomii.
„Stále chodí další odpovědi, počet ukrajinských kandidátů značně převyšuje množství těch ostatních. Přichází i hodně e-mailů, jež posílají Češi za Ukrajince, kteří jsou u nich ubytovaní a oni jim pomáhají najít práci,“ pokračuje Kubernat.
Největší problém byl, že většina zájemkyň neuměla anglicky, životopisy i průvodní dopisy chodily v ukrajinštině. „Nicméně jsme to překonali a flexibilně se domluvili na osobních schůzkách. S těmi nám pomáhala naše dlouholetá ukrajinská kolegyně, která překládala. Nakonec jsme vybrali tři zaměstnankyně na plný úvazek a čtyři brigádnice. Veškerou administrativu jsme se v rámci zákona snažili udělat co nejjednodušší, aby ženy mohly začít brzy pracovat a mít pravidelný příjem,“ dodává k nástupu ukrajinských pracovnic šéf pekařství.
S češtinou dál dojdeš
Simona získala místo v jedné z poboček v centru Prahy. Pracuje pět dní v týdnu od devíti do půl šesté. Zatím spíše vypomáhá, utírá stoly, sbírá a myje nádobí, dohlíží, aby toalety zůstaly čisté, ke konci směny v kuchyni zametá a vytírá podlahu.
„Ze začátku byla práce poměrně těžká, ale už jsem si zvykla. Máme tu příjemný kolektiv. A taky dobrou kávu a výborný croissant,“ usmívá se Simona a dodává, že nejvíce ji u Paula překvapilo, jak dobře je to v kuchyni zařízené a jak to tam „šlape“.
Když něco potřebuje, mluví anglicky, ale pomalu proniká i do záludností češtiny, což by jí časem mohlo dopomoci k lepší pracovní pozici. „V kuchyni pracují další Ukrajinky, a když něco nevím, tak mi pomůžou,“ pochvaluje si spolupráci s krajany.
„V našich pekařstvích jsme na zahraniční pracovníky zvyklí. Zaměstnáváme samozřejmě i Ukrajince. Právě ti se někdy spontánně ujmou svých nových kolegů. Pomáhají však i ostatní zaměstnanci poboček,“ potvrzuje Simoninu zkušenost Kubernat.
Na ukrajinských členkách týmu oceňuje především flexibilitu, skutečný zájem o práci a ochotu učit se nové věci. „Tradicí jsme rodinná pekárna, takže mezi nás nejlépe zapadnou týmoví lidé, kteří umějí zabrat, když je potřeba, a podpořit kolektiv,“ dodává manažer s tím, že samozřejmě nedělá rozdíly mezi zaměstnanci – všichni na stejných pozicích dostávají shodnou mzdu bez ohledu na národnost.
„Aktuálně je pro ukrajinské kolegy nejdůležitější jistota práce a výdělku, což jim dokážeme zaručit dlouhodobě,“ říká Kubernat, který ale počítá s tím, že pro mnohé Ukrajince je to situace dočasná. „Máme několik set zaměstnanců, proto si můžeme dovolit vyjít lidem vstříc a umožnit ukončení pracovního vztahu podle jejich potřeb.“
Jednou z pracovnic, která se po válce bude chtít vrátit domů, je podle všeho právě i Simona. Plánuje dokončit medicínu a těší se na práci lékařky. „Přestože je tu skvělý kolektiv a obecně jsou v Česku lepší pracovní možnosti, můj domov je na Ukrajině, mám tam všechny svoje blízké a přátele,“ doufá mladá žena v brzký konec konfliktu.
