„Ukrajina je svým bojem a odvahou už nyní srdečným členem naší Evropy, naší rodiny, naší Unie. I kdybychom jí však zajistili kandidátský status hned zítra, všichni moc dobře víme, že by proces provázející vstup do EU trval několik let, pravděpodobně i několik dekád,“ řekl Macron v pondělí ve Štrasburku při příležitosti Dne Evropy.
Evropská komise, která nyní posuzuje žádost Ukrajiny o vstup do EU, se chce předběžně vyjádřit už v červnu. Také česká vláda, která od Francie brzy převezme předsednictví unijní Rady, chce Kyjevu pomoci se získáním kandidátského statusu. Ukrajinské vedení v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským navíc žádá zrychlené řízení o vstupu do evropského bloku.
Podle Macrona by to však snížilo nastavené standardy. Navrhuje proto, aby paralelně k Unii vznikla „politická komunita“. Ta by byla otevřená všem evropským demokratickým zemím, které mají zájem stát se členem EU a hlásí se k unijním hodnotám.
1. března 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Účast v této komunitě by nutně nepředjímala budoucí členství v EU,“ podotkl Macron. Dodal, že by nově vzniklá skupina neodmítla ani země, které už Unii v minulosti opustily. Vyslal tak vzkaz do Velké Británie, jež z bloku odešla v roce 2020 na základě lidového referenda.
Jak se na nápad dívají v Londýně, zatím podle britských médií není známo. Faktem je, že vztahy mezi Francií a Spojeným královstvím jsou od brexitu jen velmi vlažné a zhoršují je například vzájemné spory o rybolov. Macron si také kdysi údajně rýpl do britského premiéra Borise Johnsona, když v soukromí řekl, že je smutné, že Británii „vede takový klaun“.
 |
V souvislosti se svým návrhem zmínil prezident také Moldavsko a Gruzii, které zatím do budoucnosti v EU nemají ani nakročeno, nebo Bosnu a Hercegovinu. Tu zatím EU vede jako „potenciální kandidátskou zemi“, podle Macrona však Unie nemůže být v krátkodobém horizontu „jediným prostředkem, jak strukturovat evropský kontinent“.
„Evropská politická komunita umožní demokratickým evropským národům, které se hlásí k našim základním hodnotám, najít nový prostor pro politickou spolupráci, bezpečnost, spolupráci v energetice, dopravě, investicích, infrastruktuře, pohybu osob,“ dodal Macron.
Pomůžeme Ukrajině do EU. Využijeme k tomu předsednictví, říká Lipavský |
O nápad se následně podělil s německým kancléřem Olafem Scholzem. Ten ho podle Rádia Svobodná Evropa označil za „velmi zajímavý návrh, jak naložit s velkou výzvou, jíž čelíme“.
Macron se ve svém projevu vrátil také k samotné válce na Ukrajině, kterou před dvěma a půl měsíci rozpoutalo Rusko. Francouzský prezident se velice aktivně angažuje v diplomatických jednáních a ve srovnání s ostatními státníky výrazně častěji mluví i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Teď říká, že podmínky míru nesmějí Rusko ponížit. „Zítra budeme muset budovat mír, na to nezapomínejme. Podmínky mírové dohody určí Ukrajina s Ruskem, ale nesmí se to stát tak, že jednoho z nich vyloučíme nebo dokonce ponížíme,“ prohlásil Macron v tentýž den, kdy centrem Moskvy v doprovodu těžké techniky pochodovali ruští vojáci a Putin jim i ruskému národu řekl, že zaútočit na Ukrajinu bylo nutné, protože se „NATO chystalo napadnout Rusko“.
Spory o reformu EU
Macron v pondělí také podpořil návrh na zrušení práva veta pro členské země EU a řekl, že je nakloněný revizi ustavujících smluv EU, o které v pondělí hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Zrušení jednomyslného rozhodování sedmadvacítky v některých otázkách či posílení role občanů či změna systému evropských voleb patří k desítkám návrhů, s nimiž přišli samotní obyvatelé EU v rámci rok trvající Konference o budoucnosti Evropy. I tu navrhl právě Macron.
„Je evidentní, že bude potřeba reformovat naše texty,“ prohlásil prezident. Doplnil, že navrhne zařadit diskusi o tomto tématu na program červnového jednání šéfů států v Bruselu. O úpravě ustavujících unijních pravidel musejí rozhodnout jednotně všechny země a řada z nich pak úpravu potvrzuje v referendu.
Zatímco Francie či Německo se k nim dlouhodobě stavějí otevřeně, některé vlády dávají najevo, že v době, kdy se Unie po pandemické krizi potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu, nejsou změny smluv na pořadu dne.
Podle bruselského webu Politico nejméně desítka zemí sepsala společný otevřený dopis, v němž se staví proti „neuváženým a ukvapeným“ snahám o změny smluv. Mezi signatáři výzvy skeptické k úpravám smluv figurují zejména menší státy včetně Česka, Slovinska, Bulharska a skandinávských či pobaltských zemí.
Prezident Macron právě teď ve Štrasburku oznámil nutnost reformy EU, nevyhnutelné změny ve smlouvách a požadavek na svolání konventu o budoucnosti EU. Zkrátka přesný opak dopisu, který dnes podepsala ČR. https://t.co/KrF9FMYBsh
