Vznikající Star Citizen je zřejmě vůbec nejambicióznější hra všech dob. Vize zkušeného vývojáře Chrise Robertse už oslovila miliony natěšených hráčů, kteří na vznik projektu poslali neuvěřitelných 457 milionů dolarů, tedy bez mála jedenáct miliard korun. Na druhou stranu se ovšem najde i nemálo těch, kteří po letech nesplněných slibů už celému projektu jednoduše nevěří a obávají se, že skončí blamáží.
Star Citizen už teď dokáže dokonale simulovat pohyb lidských očí…
Původním datem vydání totiž měl být listopad roku 2014. O víc než sedm let později přitom máme kromě spousty velkohubých prohlášení a pár naleštěných trailerech v ruce jen pouhý prototyp. Ano, funkční a obsahově poměrně nabitý prototyp, u kterého již mnozí dokázali strávit desítky hodin, ovšem k „nejlepšímu vesmírnému simulátoru všech dob“ je cesta stále ještě dlouhá.
Termín vydání se neustále posunuje, a autoři hry proto v poslední době razantně omezili komunikaci s fanoušky, aby je prý příliš „nerozptylovali“. A moc dobře vědí proč – za jejich nejnovější plán vývoje by jim totiž zatleskal jen málokdo.
Na prvním místě seznamu nového obsahu se totiž nečekaně ocitla funkcionalita, kterou od vesmírného simulátoru požaduje asi málokdo. „Námi vyvinutá umělá inteligence umožní deformovat povlečení, když do něj nějaká postava vstupuje, spí nebo ho opouští. Je to náročné zadání a výrazně to rozšiřuje složitost celé funkcionality. Co se například stane s prostěradly, když někdo potřebuje v případě nouze rychle opustit postel?“ zamýšlí se autoři. Bohužel pro ně jsou asi jediní, koho takové detaily zajímají.
…nebo pocity obětí pyramidových her.
„Už jsem si myslel, že zmenšování koňských varlat v Red Dead Redemption 2 na základě okolní teploty je směšné, ale tohle je úplně nová úroveň zbytečnosti,“ formuloval jeden z těch slušnějších diskutujících na serveru Reddit výhrady a ostatní mu dávají za pravdu. Star Citizen má být v první řadě vesmírný simulátor, a i když podobné detaily dokážou významně přispět k „imerzi“, mají být jen pomyslnou třešničkou na dortu, nikoli něčím, co zdržuje vydání hry.
Nezbývá než doufat, že Chrise Robertse nenapadne do hry implementovat i sexuální scény – nad výpočtem trajektorie ejakulátu ve stavu beztíže by se totiž mohly zapotit i ty nejvýkonnější procesory dneška.
