Ještě před měsícem stačilo, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal a Američané mu poslali další Javeliny, které se v první fázi války staly symbolem ukrajinského odporu. V současnosti ovšem jejich dodávky váznou.
Podle analýzy Střediska pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) Spojené státy už Ukrajině dodaly okolo sedmi tisíc kusů Javelinů, možná až třetinu svých zásob, čímž ohrožují vlastní bojeschopnost pro jiné válečné konflikty.
Další kusy se ale USA nedaří vyrobit ve stejném tempu, jak je potřebují ukrajinští obránci. Maximální objem vyrobených Javelinů je 6 480 kusů za rok, ovšem dosažení této úrovně zabere mnohem delší dobu, protože jejich produkce trvá přinejmenším třicet měsíců.
Američané na Ukrajinu dodávali i protiletadlové Stingery, se kterými mudžahedíni s americkým dobrozdáním sestřelovali sovětské vrtulníky nad Afghánistánem. Tuto techniku však USA už téměř dvacet let nekoupily a vystačily si se svými zásobami.
Tím pádem poklesla i produkce Stingerů a vyšší objemy bude schopný jejich výrobce, firma Raytheon, dodat až za dva roky.
Dojdou USA rakety? Válka spotřebovává zbraně rychleji, než se vyrábějí |
Vzhledem k těmto okolnostem dává smysl, že se Ukrajinci snaží využít všechny dostupné prostředky k likvidaci ruské bojové techniky. Vojenská jednotka Aerorozvidka vznikla jako skupina dobrovolníků a nadšenců pro bezpilotní letouny. Během války si už připsala několik úspěchů a nyní ve svém boji využívá zastaralou vojenskou výzbroj.
Videa publikovaná Aerorozvidkou ukazují několik situací, v nichž byli piloti dronů schopni zničit obrněná vozidla za nejméně několik set tisíc amerických dolarů. Toho dosáhnou výbušninami, které podle odhadů stojí méně než 100 dolarů za kus.
Nový vývoj v nízkonákladové dronové válce může představovat stále větší problém pro ruské obrněnce shromážděné kdekoli poblíž ukrajinských pozic.
Armádní pozorovatelé identifikovali malé bomby jako upravené sovětské protitankové granáty RKG-3. Na ně jsou připevněné stabilizační „ploutve“ vytištěné na 3D tiskárně, které usměrňují jejich pád z dronu.
RKG-3 je protitankový granát, který byl poprvé představen v roce 1950. Zbraň vypadá jako láhev od vína a je tedy vyrobena tak, aby se dala pohodlně házet ručně na nepřátelská obrněná vozidla.
Find and destroy every russian tank!
You can support us financially:
https://t.co/sCVydQOS37
#аеророзвідка #aerorozvidka #airreconnaissance #війнавУкраїні #warinUkraine #розвідка #war #війна #війна2022 #війназРосією #злочин #crime https://t.co/KvuOGOjPDa
Při přímém zásahu rozbuškou napřed RKG-3 odpálí měděný projektil, který má díky kumulativní náloži dostatečnou sílu, aby dokázal proniknout více než 20 centimetrů tlustý pancíř. Průnik rozžhaveného kovu do tanku může uvnitř způsobit katastrofální výbuch munice.
Ačkoli byl RKG-3 při zásahu až pozoruhodně účinný, při jeho použití se házející voják musel dostat do takřka sebevražedné blízkosti k nepřátelským vozidlům. Když se v 60. letech do sovětské služby dostaly raketové protitankové granátomety, se kterými mohli vojáci pancéřovaná vozidla zasáhnout i z několika set metrů, riskantní RKG-3 rychle zastaraly.
Do zpráv se tyto granáty naposledy dostaly v roce 2006, kdy je při útocích proti americkým obrněncům v Iráku použili ozbrojenci Al-Káidy. Při útocích se mimo jiné projevilo i vysoké riziko nevyžádaných obětí. RKG-3 se objevil i ve slavné scéně filmu Americký sniper z roku 2014. Ve skutečných konfliktech nedávné doby byl ale použit jen ojediněle.
Videa zveřejněná na youtubovém kanále ukrajinské jednotky Aerorozvidka ukazují záběry z dronů, které svrhávají výbušniny na tanky a obrněné vozy.
