Bodem zlomu bylo podle ředitele Letiště Praha Jiřího Pose zrušení restriktivních opatření z 9. dubna a opětovné zahájení vydávání turistických víz, na což začali obratem reagovat dopravci.
„Místo Embraeru létá Airbus A320 s vyšší sedačkovou kapacitou,“ uvedl jako příklad změn na linkách Pos. Kromě toho letecké společnosti přestaly využívat úlev zavedených během nejtěžších covidových uzavírek, kdy mohly bez penalizace ze strany letišť rušit lety i bezprostředně před plánovaným odletem.
Celkem letiště za první tři měsíce odbavilo 1,4 milionu cestujících. V prvním kvartálu předkrizového roku 2019 to přitom bylo 3,18 milionu pasažérů. Zatímco leden kvůli omikronu zaostal proti očekávání o 25 procent a únor o 13 procent, nyní se situace stabilizuje. Předpokládaných zhruba deset milionů odbavených cestujících během celého letošního roku by ale podle Pose mohly zmařit tři faktory.
Prvním je opětovný nárůst případů covidu a s tím spojené omezení cestování. Druhým rizikem je vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a posledním je růst nákladů domácností jak v Česku tak i v cizině, který může lidi odrazovat od cestování.
Roste počet lowcostových aerolinek
Podobně jako na jiných evropských letištích i na tom pražském během pandemie narostl počet nízkonákladových dopravců. Konkrétně u Ruzyně se podíl těchto aerolinií zvýšil z 33 procent na 44 procent. V těchto počtech je přitom největší dopravce na pražském letišti Smartwings zařazený historicky mezi klasické a nikoliv mezi nízkonákladové dopravce.
Podle letových plánů by měly zmíněné Smartwings včetně Českých aerolinií mít na pražském letišti za celý letošní rok podíl 20 procent, irský Ryanair 16 procent a sedm procent pak společnost Easyjet. V letním řádu bude z Prahy obsluhovat přímým letem 63 dopravců dohromady 148 destinací.
