Podle dosud platných smluv mělo Polsko odebírat od Rusů ročně 10,2 miliardy kubických metrů, což pokrývá padesát procent národní spotřeby.
Polská plynárenská společnost PGNiG nyní uvádí, že zásobníky má plné z 80 procent a krácení dodávek svým odběratelům neplánuje. Podle agentury Reuters může země využít k zásobování dva plynovody z Německa, včetně větve plynovodu Jamal v opačném režimu (ze západu na východ), má i spojení s Litvou a též potrubní spojení s Českou republikou. Další spojení se Slovenskem se má podle agentury Reuters otevřít do konce roku.
Poláci mohou zároveň využít i terminály na zkapalněný plyn LNG v baltském přístavu Swinoujscie.
Zastavení plynu je vydírání, říká EU i Bulharsko. Pomohou sousedé |
Polské deníky už také přinesly zatím nepotvrzené informace o urychleném otevření plynovodu z Norska, který přes Dánsko vede do Polska. Původní termín zprovoznění byl 1. října, nyní se objevují zprávy, že by se tak mohlo stát zhruba za měsíc.
„Jsme už dnes připraveni obejít se bez ruského plynu, daleko před spuštěním plynovodu Baltic Pipe, který zajistí dodávky norského plynu. Máme zásobníky tak plné, že si poradíme bez ruského plynu až do podzimu. A tehdy už bude Baltic Pipe v provozu,“ citoval Business Insider anonymní zdroj, dobře obeznámený se situací.
Průmysl první, nemocnice poslední. Scénář v případě odpojení plynu je jasný |
„Gazprom chtěl dát především signál evropským zemím, že se bude nějak chovat z pohledu jeho požadavku platby v rublech za plyn. Vybral si země, tedy Polsko a Bulharsko, přičemž v podstatně díky plynovodům může dodávky do těchto zemí omezit, aniž by omezil dodávky kamkoliv jinam,“ vysvětluje energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr.
Bulharsko mělo s Gazpromem rovněž kontrakt, který měl vypršet na konci roku. Země je na dovozu ruského plynu závislá z 90 procent, ročně spotřebuje kolem tří miliard metrů krychlových. Podle tamního ministerstva průmyslu už Bulharsko zahájilo kroky k zajištění alternativních dodávek.
Pro lidi bude plyn i bez Ruska, říká šéf Pražské plynárenské |
„Obě země mají fakticky už dneska alternativy k ruskému plynu. Poláci ani s ruským plynem dál nepočítali. Brzy by měli spustit plynovod z Norska, navíc mají postavený terminál LNG, takže oni na to byli dlouhodobě připraveni. Smlouva s Gazpromem jim měla skončit na konci roku, takže pro ně to není žádná potíž. A Bulhaři si především díky řeckým terminálům a díky malému objemu, který odebírají, jsou schopni poradit,“ shrnul Šnobr.
Cena plynu pro evropský trh se v reakci na ruský krok ve středu ráno zvýšila o více než 20 procent a přechodně se dostala až na 125 eur. Později růst korigovala a vykazovala nárůst zhruba o deset procent.
„Trhy zareagovaly bezprostředně nárůstem, ale určitě to není nárůst, který bych přímo spojoval s odpojení Polska a Bulharska, protože pro zbytek Evropy a trh je to nevýznamné. Spíš si myslím, že trh reaguje na celou situaci jako na nějaké varování, hrozbu Ruska, jak by se mohlo zachovat vůči klíčovým zemím Evropské unie, kde by to opravdu zásadním způsobem poškodilo energetiku, průmysl a vyvolalo by to mnoho dalších věcí,“ dodal Šnobr.
Pro srovnání, začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, cena krátce vystoupila až na rekordních 345 eur za MWh. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu.
