A to přesto, že novostavba, na niž již developer připravuje žádost o stavební povolení, má mít poloviční výšku, tedy necelých 40 metrů.
„Měli jsme nějaké požadavky, ale magistrát je bohužel nevyslyšel. Oproti původnímu návrhu je sice budova asi poloviční, ale záměr se nám nelíbí kvůli podzemí, kde budou garáže. Ty totiž zasahují i pod kořeny vzrostlých platanů, které jsme požadovali zachovat,“ uvedl radní Brna-střed Petr Bořecký (nez., dříve ANO). Všichni radní včetně něj nedávno na jednání podobu plánované stavby jednohlasně odmítli.
Jde však spíš jen o politickou deklaraci, nikoli závazné stanovisko, která naopak vydávají jednotlivé orgány státní správy či jiných institucí. Například jedno z nich, od odboru územního plánování a rozvoje brněnského magistrátu, developerovi Miroslavu Kachlíkovi z firmy Hippoinvest dlouho scházelo. Získal je až letos v lednu.
„Závazné stanovisko vydal již také odbor památkové péče. Záměr v projektové dokumentaci totiž splnil výškový limit stanovený ve studii a nezasahuje do dálkových pohledů na siluetu městské památkové rezervace,“ vysvětlil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek s tím, že Brnu-střed se u některých připomínek nemohlo vyhovět, protože by se mimo jiné rozdílným způsobem přistupovalo k jednotlivým vlastníkům v dotčené lokalitě.
Vadí výška a garáže
I když se výška budovy výrazně snížila, je to podle místních stále moc. „Určitě by tam řada architektů dokázala navrhnout hezké bydlení a zachovat zároveň i vzrostlé stromy,“ sdělila Gabriela Stögerová, předsedkyně spolku Sousedé Lužánek, která v minulosti iniciovala petici proti výstavbě, již podepsalo 4 500 lidí.
„Výška domu je přímo úměrná množství parkovacích míst a tím i velikosti garáží, se kterou je spojena likvidace stromů, takže by bylo vhodnější objem budovy zmenšit adekvátně okolní zástavbě a podzemní garáže umístit v půdoryse obytné budovy a zahradu zachovat,“ míní Stögerová, která bydlí v sousedství.
Farář Martin Horák působící v tamním duchovním centru evangelíků v Blahoslavově domě upozorňuje také na to, že skácením stromů se ve vnitrobloku změní místní mikroklima, zejména se zvýší teplota.
„Otázkou také je, jak taková stavba s velkým podzemím ovlivní spodní vodu v ostatních zahradách,“ poznamenal s tím, že budova s takovou výškou trvale zastíní modlitebnu, a změní tak možnosti využití jejího prostoru.
Kachlík tyto požadavky odmítá a říká, že už má v ruce mimo jiné povolení ke kácení. Navíc argumentuje tím, že jde o jeho majetek, se kterým si může dělat prakticky, co chce. A ani úřady nemají příliš možností mu v jeho kroku zabránit.
Boj o brněnský mrakodrap. Investor na něm trvá, město chce dál jednat |
„Není to veřejný prostor ani park,“ podotkl a požadavky na zachování vzrostlých platanů označil za neoprávněné. „To je stejná situace, jako bych se díval z okna do toho protějšího a říkal vám, že se mi u vás ta červená sedačka vpravo nelíbí a že má stát vlevo a být modrá,“ prohlásil developer.
Doplnil, že v podzemí plánuje vybudovat o několik desítek míst k parkování více, než je nutné, aby je mohli využít například návštěvníci akcí v blízkém parku. Nesouhlasí ani s tím, že by měl dělat parkování jen pod budovou, aby tak nezasáhl do kořenů stromů. „To bych musel stavět i třeba patnáct pater parkoviště v podzemí. Udělat to sice jde, ale nikdo to pak nezaplatí,“ argumentuje tím, že by nenašel zájemce o byty a komerční prostory, protože ty by v takovém případě byly enormně drahé oproti běžné situaci na trhu.
Ani nechce budovu dál zmenšovat. „Já jsem postupoval striktně podle územní studie, navíc v okolí jsou i vyšší stavby,“ tvrdí. Hájí se i tím, že takto velká plocha osmi tisíc metrů čtverečních obdélníkového tvaru nemá v blízkosti centra Brna konkurenci a její hodnota může dosahovat čtvrt miliardy korun. Stavbou menšího objektu by se tedy nevyužil její potenciál.
Podoba stavby s otazníkem
Jak ale bude novostavba - údajně po celkové proměně - vypadat, to Kachlík říct nechce. V roce 2019 přitom zveřejnil vizualizace původního mrakodrapu, který čněl do výšky nad okolní zástavbou.
Tentokrát prý už nechce vyvolávat další debaty a vše nechá projít stavebním řízením, jak mu ukládá zákon. Kdo bude mít v řízení právo se na výslednou podobu podívat, tomu vyhoví, slibuje devoloper. Dalším ne.
Původní podoba brněnského mrakodrapu:
Počítá ovšem s tím, že lidé z okolí budou řízení torpédovat svými připomínkami a námitkami. Horák i Stögerová počítají s tím, že se dotčení sousedé určitě ozvou.
„Jim je jedno, že to prošlo, dá se říct, malým stavebním povolením, protože se vytvářela územní studie a získal jsem všechna potřebná stanoviska. Oni budou dělat vše pro to, aby stavební povolení nenabylo právní moci,“ dodal Kachlík.
Nedokázal tak říci, kdy se začne stavět. S demolicemi ani kácením stromů ale nechce začít dřív, než bude mít všechny potřebné dokumenty i na výstavbu.
