Jeden úřad, jedno podání, jedno razítko. Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje změnu nového stavebního zákona, který schválila vloni předchozí vláda. Podle ministra Ivana Bartoše je změna nutná, aby nenastal kolaps.
„Stavební zákon byl ušitý horkou jehlou a v rozporu se všemi politickými dohodami. Chceme, aby stavebník jednal pouze s jedním úřadem, nejlépe elektronicky. Není možné, aby lidé v 21. století čekali s papíry v ruce ve frontě na úřadě a trávili tím svoji dovolenou, jak tomu mnohokrát bývá,“ sdělil Bartoš.
Jenže ministerský návrh teď kritizuje řada obcí. Ač nová vláda slibuje lepší dostupnost stavebních úřadů, ve skutečnosti se jich má po celé republice více než třetina zrušit. Konkrétně v Libereckém kraji je v současnosti 35 stavebních úřadů. Zaniknout jich tu má 15. Tři na Frýdlantsku, tři v Podještědí, čtyři na Jablonecku, čtyři na Českolipsku a jeden na Turnovsku v Příšovicích.
Ministerstvo se při návrhu rušení řídilo podle svých slov počtem obyvatel ve správním obvodě a počtem kilometrů. Nikdo by to podle ministra Bartoše neměl mít na stavební úřad dál než 35 kilometrů.
Starostové dotčených obcí to ale vidí jinak. Rušení stavebních úřadů je další z věcí, která se podle nich podepisuje na zhoršení dostupnosti služeb pro občany na venkově, stejně jako rušení finančních či katastrálních úřadů, nedostatek lékařů nebo nedostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem.
Chtějí se bránit
„Pro tohle nemůžu mít pochopení. Náš stavební úřad budu bránit, jak to půjde. Je pravda, že stavební zákon schválený bývalou vládou je v některých pasážích nesmyslný. Ale netušil jsem, že sliby vládnoucí koalice o tom, že tyhle blbosti změní, padnou pod stůl tak rychle. Tohle nemohou venkovu udělat. Je to krok zpátky. Proč mají mít neustále lidé v menších obcích menší práva než obyvatelé velkých měst?“ komentuje starosta Hejnic Jaroslav Demčák (SLK).
Spolu s dalšími starosty tak apeluje na poslance a senátory za Liberecký kraj, aby návrh novely stavebního zákona nepodpořili. Stavební úřad je jednou z nejčastěji využívaných agend na obcích.
„Je to zcela nepřijatelné. Fungující digitalizace je na hony daleko, všichni z Podještědí by to měli bez stavebních úřadů v regionu hodně ztížené. A nejen v Podještědí. Nejdřív by se mělo stavební řízení zjednodušit a teprve pak se může počet úřadů redukovat. Ale ne obráceně,“ říká starostka Hodkovic nad Mohelkou Markéta Khauerová (SLK).
Naštvaný je i starosta Ralska Miroslav Tůma (ANO). Stavební úřad se tam po dlouhých peripetiích podařilo zřídit až v roce 2015, hlavně kvůli odstraňování četných ruin, které v Ralsku a okolí zbyly po sovětské armádě v rámci zrušeného vojenského prostoru. Dalším z důvodů pro zřízení stavebního úřadu v Ralsku byla i snaha o nastartování rozvoje dlouho zanedbané oblasti.
„Ralsko je co do rozlohy čtvrté největší město v republice. Rozhodně si svůj vlastní stavební úřad zaslouží. Pracně ho tu zřizovali moji předchůdci a teď bychom o něj po pár letech měli zase přijít? Je smutné, že současná vláda slibovala tohle rušení zarazit a teď přichází s tímhle,“ sdělil Tůma.
Nevidí v tom smysl
Zrušení třetiny stavebních úřadů přinese podle starostů jen zhoršenou dostupnost této veřejné služby. „Nevidím v tom smysl. Stavební úřad u nás funguje dobře. Pokud stavebník předloží vše, co je potřeba, je stavební povolení vydáno do jednoho měsíce,“ sdělil starosta Rychnova Tomáš Levinský.
Teď naopak rostou obavy z toho, že se lhůty pro vyřízení po zeštíhlení stavební úřadů prodlouží. Otázkou také je, kam by se měly přesunout archivy zrušených stavebních úřadů.
Někteří představitelé obcí také upozorňují na riziko nárůstu černých staveb, protože některým lidem se nebude chtít jezdit kvůli razítku jinam. Pomoc obcím už slíbil senátor Michael Canov, který se bude snažit své kolegy přesvědčit, aby návrh neprošel senátem.
