Ukrajina je podle papeže „těžce zkoušena násilím a destrukcí kruté a nesmyslné války, do které byla zatažena“. „Viděli jsme příliš mnoho krve, příliš mnoho násilností... přestaňte s ukazováním svalů, když lidé trpí,“ dodala hlava církve.
Velikonoční mše a následné poselství se letos poprvé po dvou letech odehrály přímo na Svatopetrském náměstí, v předchozích letech papež mši sloužil kvůli pandemii covidu-19 v omezeném režimu uvnitř Svatopetrské baziliky. Na Svatopetrském náměstí a v přilehlém okolí Františkovým slovům naslouchaly desítky tisíc lidí. Vatikán jejich počet odhadl na 50 tisíc, uvedla agentura AP.
„Prosím, nezvykejme si na válku!“ vyzval papež. „Všichni se zavažme k tomu, že budeme úpěnlivě prosit o mír, z našich balkonů i v našich ulicích! Aby světoví lídři vyslyšeli prosbu lidí o mír,“ dodal s tím, že neustále myslí na „všechny ukrajinské oběti, miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, rozdělené rodiny, staré lidi, kteří zůstali na všechno sami, i na zničené životy a města srovnaná se zemí“.
Papež František na počátku dubna připustil, že by mohl v blízké době zavítat na návštěvu Kyjeva. Kardinál Konrad Krajewski, kterého František před časem vyslal na Ukrajinu, ale řekl, že to nyní není možné. „Svatý otec teď nemůže přijet osobně,“ uvedl v neděli zveřejněném rozhovoru s deníkem Corriere della Sera. Důvod, proč není nyní papežova osobní návštěva na Ukrajině možná, Krajewski neuvedl. Papež ovšem trpí bolestmi kolen, kvůli nimž mimo jiné v sobotu nesloužil ve Svatopetrské bazilice velikonoční vigilii. Že má hlava katolické církve problémy s pohybem, bylo zjevné i z nedělních záběrů ze Svatopetrského náměstí.
Papež František neodsloužil velikonoční vigilii, obřadu se však zúčastnil |
Kromě Ukrajiny zmínil papež krátce i další dění, na které podle něj nemůže a nechce zapomenout. Vyzval k usmíření mezi Izraelci a Palestinci a rovněž mezi obyvateli Libanonu, Sýrie, Iráku, Libye, Barmy a Konga, které má v červenci navštívit.
V Jeruzalémě již několik dní probíhají střety mezi Izraelci a Palestinci, důvodem je přístup na posvátné místo, jemuž židé říkají Chrámová hora a muslimové Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně). „Kéž by Izraelci, Palestinci a všichni obyvatelé Svatého města spolu s poutníky mohli zažít krásu míru, žít v bratrství a mít svobodný přístup na svatá místa za vzájemného respektu k právům druhých,“ uvedl papež František ve svém poselství.
