V Pardubickém kraji stát eviduje 279 stálých podzemních krytů. Jejich hledání ve městech však vyžaduje dobrou místní znalost nebo důvěru v instituce, které lidem v případě nebezpečí včas oznámí, kde se prostory vhodné k ukrytí nacházejí. Ačkoli kompletní seznam stálých úkrytů je veřejně dostupný, jejich adresy k dispozici lidem nejsou.
Oficiálně nic nevědí ani starostové měst, která ve svém majetku žádný kryt neevidují. „Není naše náplň starat se o kryty, které byly po revoluci odepsány. Ani nevíme, o jaké lokality se jedná. V našem majetku nemáme jediný kryt. Stejně jsem odpověděl i jedné paní, která se mě na to ptala,“ říká David Šimek (Sdružení pro město Svitavy), starosta sedmnáctitisícových Svitav, kde by se mělo nacházet devět stálých podzemních krytů.
Žádné stálé úkryty způsobilé pro ochranu obyvatelstva nemá v majetku Chrudim, Vysoké Mýto ani Moravská Třebová.
Narazit na vstupní odolné dveře, které naznačují, že se za nimi schovává místo, kde se dá v nejhorších časech přežít, je dodnes poměrně běžné v České Třebové.
Strategický železniční uzel je kryty doslova posetý. Celkem se jich po městě podle seznamu hasičů nachází 31, což je na rozdíl od Svitav nebo i okresního Ústí nad Orlicí s jedenácti kryty mnohem větší počet.
V majetku města jsou hned čtyři velké kryty. Nejzachovalejší je podzemní prostor na Novém náměstí, který byl maskován jako tržnice, po revoluci byl využíván jako prodejna potravin a dnes jeho útroby jako depozit využívá městská knihovna a městské muzeum.
„Prostor je připojen na elektřinu a vodu. Není problém, aby byl během krátké doby upraven na jakékoliv využití. Stejně jako všechny ostatní, které byly po roce 1989 upravovány, nedisponuje žádnou technologií. Když to řeknu na rovinu, máme čtyři protiatomové kryty, ale žádný z nich už není protiatomový. Nejsou tam vzduchotěsné dveře, není tam funkční vzduchotechnika a mnohé z nich nemají už ani únikový východ,“ popisuje stav krytů místostarosta České Třebové Josef Kopecký z ODS.
Druhý stejně velký kryt má město pod bývalým amfiteátrem v ulici Boženy Němcové, který českotřebovská radnice za dva miliony před čtyřmi roky koupila od státu.
Rekonstrukce za 14 milionů
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových totiž připravoval prodej objektu, který dříve sloužil mimo jiné i jako střelnice zbrojařské firmy. Ta chtěla investovat do rekonstrukce krytu 14 milionů korun a hodlala střelnici obnovit. Zastupitelé a především obyvatelé čtvrti Javorka se však obávali, že by tam mohl vzniknout i sklad munice či zbrojního materiálu.
Využití pro kryt město stále hledá. „Od té doby, co jsme ho koupili, se nám zatím nepodařilo najít smysluplné využití. Jsme nakloněni jakémukoliv rozumnému řešení,“ doplňuje místostarosta města Dalibor Zelený z ČSSD. Zda by jedním z řešení mohla být obnova krytu do původního stavu, však místostarosta přímo nevylučuje.
„To je spíš otázka pro orgány krizového řízení než pro nás. Město tyhle kompetence nemá, ale určitě bychom se nebránili žádnému využití tohoto typu. Pokud by bylo smysluplné a nějak státem posvěcené a garantované, proč ne,“ říká za sebe Zelený.
Stát sice v rámci dosavadních koncepcí nastavil v posledních letech trend útlumu a vyřazování stálých úkrytů z evidence a jejich postupné rušení, jejich úplný zánik to neznamená. Mluvčí Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková potvrzuje, že se počet stálých tlakově odolných úkrytů snížil i kvůli změně vlastnictví, což však nestírá odpovědnost za jejich funkčnost.
„Odpovědnost za uvedení do pohotovosti stálých a vybudování improvizovaných úkrytů mají starostové obcí, statutární zástupci právnických a podnikajících fyzických osob a fyzické osoby, které vlastní stálý úkryt nebo budovy určené plánem ukrytí ke zřízení improvizovaného úkrytu,“ upozorňuje mluvčí.
Veřejná správa, a tak to má i ve svých oficiálních dokumentech, předpokládá, že lidé si v případě nebezpečí provedou sami úpravy svých nemovitostí a sklepů, stejně tak úřady ve veřejných budovách.
