Hasiči uvádí, že všechny stálé úkryty, které jsou tvořené trvalými ochrannými prostory, se nachází v podzemní části staveb nebo stojí samostatně.
Většina z nich byla postavena v 50. až 80. letech minulého století, převážně jako dvouúčelově využívané stavby. Typickým příkladem jsou tak panelové domy stavěné v polovině století, tedy na začátku studené války.
Aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné kryty narychlo obnovovat. Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv, a k nevyvolávání paniky.
Hasičský záchranný sbor ČR
Od roku 1995 se jejich počet neustále snižoval. Stát totiž podporoval pouze provoz ochranných systémů podzemních dopravních staveb a úkryty vybraných fakultních nemocnic.
V roce 2018 tak z téměř šesti tisíc úkrytů civilní ochrany v České republice fungovalo jen 1 845. Útočiště by v případě potřeby nabídly jen desetině populace a s jejich využitím se pomalu přestávalo počítat. Každoročně se tak další a další vyřazovaly. Stávaly se z nich sklepy, odkladiště, ale i muzea.
V roce 2002 se v Koncepci ochrany obyvatelstva schválené vládou psalo, že „stálé úkryty, které byly budovány pro ochranu obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení, nelze z hlediska doby jejich zpohotovení a nerovnoměrného rozložení na území České republiky využít při nevojenském ohrožení“.
Pokud není k dispozici krytPodle hasičů je v případě úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření nejlepší uchýlit se do místnosti ve středové, suterénní nebo sklepní části domu s minimálním počtem oken, dveří a jiných větracích otvorů. Lidé by dále měli:
|
Úkryty dosud nebyly udržovány ve stálé pohotovosti, tudíž nejsou připraveny k okamžitému využití. U většiny z nich by trvalo minimálně den, než by se v nich mohli schovat první lidé.
Drábové úřad vydal rady pro případ jaderného útoku. Zároveň však uklidňuje |
Údržba stálých krytů, která zahrnuje pravidelné revize, tlakové zkoušky, opravy vnitřního vybavení a rozvodů energií, je starostí měst. O improvizované úkryty mají naopak pečovat jejich vlastníci. Jde ale jen o doporučení, zakázány jsou zásahy do konstrukce.
Kompletní seznam stálých úkrytů v České republice je dostupný na stránkách hasičů. Hlavní město Praha má pak k dispozici seznam krytů na svém území.
Hasiči v případě ohrožení zdůrazňují funkci provizorních úkrytů. „Tento způsob ochrany je mezinárodně uznáván za nejefektivnější a nejrychlejší. Typickými příklady jsou sklepy, metro nebo tunely,“ uvádí. Zároveň podotýkají, že také ve válce na Ukrajině jsou v největší míře využívány právě ochranné vlastnosti staveb.
„Aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné kryty narychlo obnovovat. Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv, a k nevyvolávání paniky,“ apelují.
Funkční kryty ukrývá Vítkov či Parukářka
Nejvýznamnějším krytem je pražské metro. To by dokázalo ukrýt 332 tisíc lidí. Dalších patnáct tisíc lidí by se mohlo schovat ve speciálně upraveném Strahovském tunelu. Na území hlavního města Prahy je pak podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana evidováno celkem 686 stálých tlakově odolných úkrytů.
Až sem spadne bomba, utíkejte na Vítkov. Co se skrývá pod kopcem dnes? |
Jeden z nich se nachází například na Vítkově. „Pod Vítkovem byly původně vinné sklepy, roku 1943 se přebudovaly na protiletecký úkryt. V letech 1945–1953 se podzemní prostory značně rozšířily, úkryt byl přestavěn do podoby, aby vydržel atomový výbuch. Lidé by v něm přečkali tlakovou vlnu, radiační i světelné záření, radiační spad,“ vysvětlil Petr Koníček ze Správy služeb hlavního města Prahy.
V tunelu pod Vítkovem se nachází dvoje ocelové dveře. Za prvním vchodem se rozkládá obrovský 1 670 metrů čtverečních velký protiatomový úkryt. Za druhými dveřmi je plánované odkladiště nebožtíků.
Prostějovské Metro 70 není jen kino, ale původně i protiatomový kryt |
„Sám o sobě může fungovat týden,“ uvedl Koníček. „Počítá se však s tím, že lidé by v něm mohli strávit nanejvýš tři dny. Dole by to déle psychicky nevydrželi. A pak, po 72 hodinách, už by venku mělo být nekontaminované prostředí.“
Protiatomový kryt z 50. let minulého století leží také v Praze 3 pod Vrchem sv. Kříže, jehož části se říká Parukářka. Celková rozloha je 2 tisíce metrů čtverečních. Komplex má vlastní zdroj elektrické energie a vodní nádrž. V roce 2015 byl na prodej.
Z krytů jsou sklady a sklepy, při nebezpečí pomohou jen hrstce lidí |
Úkryty se obecně skrývají v nejrůznějších stavbách. Například v prostějovském kinu Metro 70 se ukrývá bunkr, který si nechali vybudovat v minulém století komunističtí pohlaváři. Ten se může v případě nutnosti hermeticky uzavřít, menší ocelové dveře slouží jako vstup dekontaminační komory. Za nimi jsou dvě menší místnosti, kde jsou například sprchy, dále kryt obsahuje dvanáct toalet či nezbytnou strojovnu vzduchotechniky.
Ve Zlíně, kde žije zhruba 76 tisíc obyvatel, by pak v případě katastrofy našlo v improvizovaných úkrytech dočasný azyl celkem 21 010 lidí, do stálých krytů je možné umístit 6 200 lidí. „Největší z funkčních krytů jsou na sídlišti Jižní Svahy, každý má kapacitu 1 250 osob,“ uvedl Jan Machula z radničního oddělení krizového řízení a obrany.
Prezident Ruské federace Vladimir Putin jako vrchní velitel v neděli nařídil u sil jaderného odstrašování zvýšit bojovou pohotovost. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax v pondělí uvedl, že u strategických raket v Severní a Tichomořské flotile a také na velení strategických bombardérů drží nyní ruští vojáci bojovou pohotovost s posílenými obsluhami.
