Protiatomové kryty by ochránily jen asi milion Čechů. Navíc pouze teoreticky

  18:59aktualizováno  18:59
Z téměř šesti tisíc úkrytů civilní ochrany v České republice jich funguje už jen 1 845. Útočiště by v případě potřeby nabídly jen desetině populace, ale do jaké míry by ji skutečně ochránily, je značně diskutabilní. S pomocí úkrytů se tak v krizových situacích už příliš nepočítá a i proto jich stále ubývá.

Do krytu Bezovka pod parkem Parukářka by se v případě potřeby vešlo 2 500 osob. Nějaké noclehárny by v něm ale návštěvníci hledali marně. Lidé by tam přežívali v rozlehlých chodbách (29.6.2016). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Když se minulý týden zřítil strop podzemního objektu na pozemku pražské školky na Černém mostě, vzbudila celá událost velkou pozornost. Přesto, že se nakonec ukázalo, že nešlo o protiatomový úkryt, jak naznačovaly první zprávy, nebylo by to natolik překvapivé.

Fotogalerie

Úkrytů civilní ochrany je v České republice více než 5 700 a řada z nich není v nejlepším stavu. Většina jich totiž vznikla už v 50. a 60. letech minulého století jako reakce na studenou válku mezi Sovětským svazem a USA.

K čemu však dnes tyto úkryty slouží a jsou stále připraveny v případě nebezpečí ochránit českou populaci?

„Z celkového počtu 5 700 úkrytů je už většina vyřazena z provozu. Provozuschopných jich je v tuto chvíli 1 845 a poskytnou úkryt více než jednomu milionu obyvatel,“ vysvětluje mluvčí hasičů Nicole Zaoralová. Teoreticky jsou tak tyto úkryty schopny ochránit až deset procent Čechů.

Část z nich jsou velké podzemní stavby, určené pro ochranu až několika tisícovek lidí. Většina z nich je však mnohem menších rozměrů a nachází se zpravidla pod bytovými domy.

Každý rok je úkrytů méně, ruší je kvůli špatnému stavu

Právě desítky takových úkrytů jsou každoročně z evidence úkrytového fondu vyřazeny. Stávají se z nich obyčejné sklepy nebo třeba i muzea. Důvod je jednoduchý - národní Koncepce civilní ochrany se totiž od začátku nového tisíciletí pomalu přestává na protiatomové úkryty spoléhat.

„Stálé úkryty, které byly budovány pro ochranu obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení, nelze z hlediska doby jejich zpohotovení a nerovnoměrného rozložení na území České republiky využít při nevojenském ohrožení,“ psalo se v Koncepci ochrany obyvatelstva schválené vládou už v roce 2002.

Dobu „zpohotovení“ koncepce zmiňuje proto, že úkryty nejsou udržovány ve stálé pohotovosti a nejsou tak připraveny k okamžitému využití. U většiny z nich by trvalo minimálně jeden celý den, než by se v nich mohly účinně schovat první osoby. Mnoho z nich totiž slouží jako skladiště - ty větší pro komerční subjekty, menší pro obyvatele okolních domů. 

Majitelé úkrytů jsou nicméně povinni zajišťovat jejich pravidelnou údržbu a do zmíněných čtyřiadvaceti hodin je vyklidit a zpřístupnit. 

Největším českým protiatomovým úkrytem je pražské metro

I nerovnoměrné rozložení úkrytů po republice je problém. Byly totiž většinou budovány ve velkých krajských městech a obzvláště pak v Praze, která byla nejpravděpodobnějším cílem případného útoku. Proto z milionové kapacity dnes fungujících úkrytů civilní ochrany připadá celá její polovina na hlavní město.

Tomu napomáhá i skutečnost, že jako protiatomový úkryt byly konstruovány i tehdy budované stanice a tunely metra. Ochranný systém pražského metra v sobě proto ukryje hned 332 tisíc lidí a dalších patnáct tisíc lidí by se mohlo schovat ve speciálně upraveném Strahovském tunelu. 

Naproti tomu například Středočeských kraj má na svém území jen 147 úkrytů civilní ochrany s celkovou kapacitou 27 099 osob. To představuje teoretickou možnost ukrytí pro přibližně 2,7 procenta obyvatel tohoto kraje.

Čelíme jiným hrozbám než před šedesáti lety

A to jen jeden z důvodů, proč nelze na ochranu úkrytů spoléhat. Dalším je i fakt, že se od doby jejich vzniku radikálně změnil způsob vedení války. „Charakter ochrany úkrytů se již neslučuje se současnou vojenskou strategií nebo s vysokým účinkem a inteligencí zbraňových systémů,“ vysvětluje pražský radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO).

Zjednodušeně se dá mluvit o dvou typech úkrytů. „Stálé tlakově odolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. Stálé tlakově neodolné úkryty pak k ochraně proti účinkům světelného a tepelného záření, pronikavé radiaci, kontaminaci radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu,“ uvádějí na svém webu středočeští hasiči.

Nicméně pro část krizových situací se některé úkryty prostě nehodí, jak ukázaly například povodně v roce 2002, které zaplavily hned osmnáct stanic metra. Dopravní podnik tehdy sečetl škody v metru na téměř sedm miliard korun. Úkryty civilní ochrany jsou navíc konstruovány tak, aby poskytly útočiště po dobu 72 hodin, takže i v případě déle trvající krize by bylo jejich využití problematické.

Na překážku je i skutečnost, že většina lidí ani neví, kde se v jejich okolí úkryty nacházejí. A i kdyby to nakrásně věděli, brzy by se dveře úkrytů dalším příchozím uzavřely kvůli nedostatečné kapacitě. Zajímavostí ale je, že by u vstupu platila při přijímání lidí úplná rovnost. Nerozlišoval by se ani jejich věk či pohlaví, natož zda daná osoba bydlí v okolí úkrytu.

Jeden z mála úkrytů, co zažil ostrý provoz

Jedním z mála českých úkrytů, který je na rozdíl od těch ostatních čas od času využíván k podobnému účelu, k jakému byl navržen, je ten pod pražskou Thomayerovou nemocnicí. Ukrývají se v něm dva operační sály a několik pokojů s dvaasedmdesáti lůžky.

Tato podzemní nemocnice může být v případě potřeby uvedena do provozu ani ne do hodiny. Je ale třeba počítat s tím, že také vznikla již v padesátých letech. „Všechny nástroje a zařízení, které se v ní nachází, jsou ještě z dob komunismu,“ vysvětluje tiskový mluvčí nemocnice Ondřej Macura. Personál nemocnice je však podle něj pro práci v těchto podmínkách vyškolen.

Naposledy to bylo potřeba při povodních v roce 2002 a o dva roky dříve při oslavách milénia, kdy úkryt posloužil jako záchytka.

Nahlédněte do protiatomového úkrytu ve Strahovském tunelu:

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Tátové od rodin i gauneři. Podezřelí z vraždy pumpařky byli „známé firmy“

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Oba měli rodinu, jeden z nich by se brzy měl stát otcem. Oba jsou z Mělnicka, kde byli známí kvůli své kriminální...

Další z rubriky

Léčebné konopí je už legální, přesto zůstává pro pacienty téměř nedostupné

Léčebné konopí v uherskohradišťské lékárně (ilustrační snímek)

Ačkoli se v Česku využívá konopí k léčbě už od roku 2015, dostává je pouze 249 pacientů. Lékařů, kteří mohou konopí...

Měsíc ráno opět zrudnul, úplné zatmění doprovázel superúplněk

Měsíc nad Prahou při zatmění v ranních hodinách „zrudnul“. (21. ledna 2019)

V pondělních ranních hodinách nastalo úplné zatmění Měsíce, společně s ním byl vidět i superúplněk. Zatmění začalo...

Ťok hájil před svým opozičním předchůdcem Stanjurou postup oprav na D1

Dan Ťok se Zbyňkem Stanjurou v Partii

Ministr dopravy Ťok hájil před exministrem Zbyňkem Stanjurou pomalé opravy dálnice D1. „Zkolabovala nám tam firma,...

Najdete na iDNES.cz