Už nějakou dobu je veřejným tajemstvím, že Jandač po sezoně Spartu opustí a na jeho pozici nastoupí Pavel Patera. Co bude dělat dál, zatím někdejší reprezentační trenér jasno nemá. „Vezmu psa a vyndám mu klíšťáky, protože dcery se jich bojí. Potom se uvidí,“ prohodil.
Pokud získá s Pražany titul, může se zbavit nálepky trenéra, který neumí vítězit. S národním týmem dosáhl na světové zlato v pozici asistenta, jako hlavní kouč na velký úspěch čeká. V extralize je jeho maximem sedm let stará druhá příčka.
Teď má ovšem našlápnuto dobře, ještě však potřebuje zvládnout poslední krok. A ten bude zatraceně těžký, Třinec zatím v play off neukázal slabinu.
Po vyřazení Českých Budějovic jste měli pár dní pauzu. Jak jste ji strávili?
Měli jsme nějaké tréninky, hráči dostali dva dny volno. A ti, co předtím nehráli, se připravovali. K tomu jsme sledovali video a studovali hru Třince.
Oceláři se zatím v play off prezentují perfektní defenzivou. Tušíte, jak na ni vyzrát?
Nechtěl bych to moc rozebírat. Nemá jen obranu, má i útok. Dostávají málo gólů, ale jsou dobří i dopředu. Třinec má celkově silné mužstvo. A co bude rozhodovat? Snad to, co my budeme chtít. Ale vám to určitě říkat nebudu.
Komplikace pro Spartu. Tomášek kvůli poraněnému kotníku přijde o finále |
Vám se zase daří skvěle zvládat oslabení, což bylo naopak v úvodu sezony vaší slabinou. Českým Budějovicím početní výhody v semifinále vůbec nepomáhaly.
Je pravda, že jsme to teď znovu řešili. Poslední zápas nám z hlediska oslabení hodně vyšel. Někdy vám to vyjde, někdy ne, kluci ale odvedli výbornou práci. Pokryli jsme jejich klíčové hráče, navíc jsme ubránili i dvě dlouhá vyloučení. Tolik oslabení ale samozřejmě hrát nemůžeme, chceme se jich vyvarovat.
Čím to, že najednou už v oslabení neinkasujete?
Trápili jsme se s ním už od přípravy. Systémově jsme hráli podobně jako teď, jen jsme upravili nějaké detaily, ale po příchodu Miloše Hořavy jsme to na něj navalili. Měli jsme hodně absencí, a tak hráli oslabení i ti, kteří na něj nejsou tak zvyklí. Když se nám podařilo pár bodů posbírat a pár oslabení ubránit, tak se nám zvedlo sebevědomí. A pochopitelně pomohl i brankář.
Za čtyři zápasy jste dostali od Třince dokonce 23 gólů. Vycházíte v přípravě z předchozích vzájemných utkáních, nebo je házíte stranou a soustředíte se spíš na duely, které Oceláři sehráli v play off?
Úplně to hodit stranou nejde. Byly to takové divoké zápasy, jejich pověstná defenziva měla trhliny, byli jsme schopní jim góly dát. Je to stejné jako s Budějovicemi, s těmi jsme v základní části prohráli celkem jasně tři ze čtyř zápasů. Spíš té zkušenosti chceme využít. Máme teď trochu jiný tým, máme na rozdíl od Třince asi polovinu nových hráčů. Jim fungují zajeté věci, novému týmu ale trvá, než najde nějakou svou tvář. Vím, že pro vás je tohle zajímavé téma, ale věřím, že od Třince už tolik gólů dostávat nebudeme.
Je znát, že hráči touží po titulu?
Cítím to od začátku play off. Už konec základní části pro nás trochu jako play off byl. V mužstvu se něco stalo, atmosféra je tam teď výborná. Chtíč a touha cítit jsou, ale musíme to ukázat i na ledě.
A co vy? Je pro vás finále nějak specifické v tom smyslu, že po jeho skončení se se Spartou rozloučíte?
Už jsme si takovými situacemi prošel. I v minulém finále tady na Spartě jsem věděl, že skončím. Vždy chcete odvést maximum, pro mě to žádný rozdíl není. Nechtěl bych, aby se všechno pořád stáčelo k mé osobě, jestli se to už prolomí, nebo neprolomí. Život půjde dál, Sparta bude pokračovat i beze mě a pořád bude mít stejné ambice.
Může být výhodou Třince, že většina kádru má s finálovými sériemi poměrně bohaté zkušenosti?
To je jen hypotetické. Může to tak být, ale pro nás zase může hrát větší hlad.
Hladová Sparta, nebo zkušený Třinec? Klíčové faktory a čísla před finále |
Hraje se ve Werk Areně týmům hůř i třeba kvůli specifickým mantinelům, které slouží jako svítící reklamní plochy?
Nevím, upřímně mě to ani nenapadlo. Hlavně doufám, že tam kvůli tomu nedostanu pukem do palice jako minule. Snad to bude hlavně boj na ledě, a ne někde jinde.
Do Třince údajně pocestujete vlakem. Je to pohodlnější než autobus?
Jedeme v neděli, tak snad nebude nějaký problém. Hráči si tenhle způsob dopravy zvolili sami, my to respektujeme.
Trať je ale rozkopaná...
Vážně? No počkejte, to mi řekněte! Tak uvidíme.
Aspoň můžete po cestě popřemýšlet, co by pro Spartu titul znamenal. Čeká na něj už patnáct let. Cítíte, jaký tlak momentálně klub obklopuje?
Potřebujeme to prolomit. Je to podobné jako u nároďáku, tlačíte něco před sebou, potřebujete to uhrát. Sparta už čeká dlouho, ale aspoň máte o čem psát, je to dobrý příběh. Budeme se snažit, ale abych to já nějak řešil? Chci mít hlavně zameteno před vlastním prahem. Je to sport, ten nejde naplánovat. A o to je to přeci hezčí. Jakmile se hodí buly, nebudou na to hráči myslet.
Už víte, co budete dělat po sezoně? Potažmo během následujícího ročníku?
Vím to moc dobře.
Prozradíte?
Ale klidně! Dám si nohy nahoru, okopu růžičky, udělám něco kolem baráku. Vezmu psa a vyndám mu klíšťáky, protože dcery se jich bojí. Potom se uvidí.
Před okopáváním růžiček vás ještě čeká Martin Růžička jako soupeř...
On je z Berouna, znám se i s tátou, ale moc se nepotkáváme. Párkrát jsem ho viděl v mé restauraci, potkali jsme se. Teď se ale musím koncentrovat, pak půjdou nohy nahoru.
