„Putin chce pozdvihnout svou zem, nemá na rukou otrokářskou ani kolonizační krev. I když to není můj mesiáš, dávám mu přednost před všemi těmi zatracenými africkými prezidenty podřízenými západní oligarchii,“ prohlásil na videu zastánce panafrikanismu Kemii Seba, píše agentura AFP.
Podobně se vyjádřil i vůdce jihoafrické radikální levice Julius Malema: „Říkáme NATO a Americe, že už je nepodporujeme. Jsme s Ruskem a chceme mu poděkovat. Dejte jim (Západu) lekci, potřebujeme nový světový pořádek, unavuje nás přijímat rozkazy Američanů.“
Na sociálních sítích přibývá kritiků „imperialistů“ a také těch, kdo schvalují postup Ruska. „Na YouTube bují kanály, jež šíří destabilizující debatu. Oddalují Západ od afrických režimů a slouží zájmům Ruska,“ řekl Mahama Tawat z univerzity ve švédském Malmö.
V praxi lze vliv Ruska pozorovat v ulicích Bamaka, Ndjameny i Ouagadougou, kde demonstranti s ruskými vlajkami v rukou projevují odpor k francouzské vojenské přítomnosti v Sahelu. A viditelný je také v médiích.
Panafrická televize Afrique Média, která vysílá v Kamerunu, pravidelně zařazuje debaty, v nichž zaznívá jasná podpora Kremlu a často je vidět Sebu. „Ukrajinsko-ruská válka: jak Putinova vláda zasela paniku na Západě“, „Plán na zavraždění Vladimira Putina: jak daleko může Západ zajít?“ jsou příklady debatních témat na facebooku stanice.
Tuto proruskou atmosféru podporují i některé africké vlády, jak dokazuje hlasování Valného shromáždění OSN z 2. března o rezoluci odsuzující Rusko za invazi na Ukrajinu. Z 35 zemí, jež se hlasování zdržely, bylo 16 afrických. K nim je nutné přičíst Eritreu, která hlasovala proti rezoluci, a osm dalších afrických států, jež se nezúčastnily.
„Mezi těmi, které se hlasování zdržely, jsou až na Senegal buď země s autoritářskými vládami, nebo ty, jež mají historické a často vojenské vazby z dob sovětského bloku,“ řekl Tawat.
Některé africké země se otevřeně přiklonily k Moskvě. Například Středoafrická republika ji požádala o pomoc při ofenzívě ozbrojených skupin v roce 2020. Jednotky působící v zemích podle OSN už dva roky nabírají posily v podobě stovek ruských žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny.
Mali, jež vyzvalo francouzské vojáky z odchodu ze svého území, dostává z Ruska zbraně včetně bojových vrtulníků. Jeho armáda hovoří o „dávném a upřímném“ partnerství s Ruskem. Do Bamaka míří také množství Rusů označovaných za instruktory, jež Francie a její spojenci považují za členy ke Kremlu blízké Wagnerovy skupiny.
Rusko propagandu přizpůsobuje publiku
Anglofonní Afrika na tom je podobně. Tanzanie s Ruskem roku 2016 podepsala dohodu o vojenské spolupráci, k níž patří výcvik afrických vojáků v ruských základnách.
Syn ugandského prezidenta Yoweriho Museveniho významný generál Muhoozi Kainerugaba nedávno vyjádřil jasnou podporu Putinovi tweetem: „Většina (nebělošského) lidstva ruské akce na Ukrajině podporuje. Putin má naprostou pravdu.“
Jak uvádí v analýze Francouzský institut pro mezinárodní vztahy, Rusko svá prohlášení modifikuje podle publika, jemuž jsou určeny. „Xenofobní výpady a prohlášení proti migrantům a muslimům míří k evropské veřejnosti, zatímco k muslimům a do subsaharské Afriky míří výzvy k dekolonizaci a skoncování se západním imperialismem,“ uvádí zpráva institutu.
V Africe vznikla úrodná půda pro šíření dezinformací. Se začátkem ukrajinské války se shoduje boom panafrických sociálních sítí, na nichž je obhajována ruská invaze na Ukrajinu a předvádí se vojenská síla Ruska.
