„Silniční dopravci jsou prvními firmami, které jsou růstem cen postiženy jako první. Jde navíc o odvětví s nízkými maržemi, a je proto potřeba, aby jim stát věnoval zvýšenou pozornost,“ uvedl generální tajemník Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Kromě toho budou dopravci pro překonání současné situace potřebovat výjimečnou a časově omezenou finanční pomoc.
Spotřební daň je nyní o korunu a šedesát haléřů vyšší, než kolik je stanovena minimální sazba. Řada okolních zemí, které představují hlavní konkurenci pro české dopravce jako je Polsko, Maďarsko nebo Slovinsko, využívají minimální sazby.
Důvodem, proč by stát měl tuzemským dopravcům pomáhat, je podle Hromíře skutečnost, že z českého dopravce dostane Česko do státní kasy mnohem více než od cizího dopravce. Z daní a dalších poplatků to podle Hromíře ročně vychází na zhruba 800 tisíc korun. Pokud by stejný objem přeprav převzal zahraniční konkurent, Česko z těchto zakázek dostane jen zhruba 70 tisíc korun na projetém dálničním mýtu.
Daňové zvýhodnění, sleva na paliva i MHD. Německo reaguje na drahé energie |
Protest dopravců se proti vysokým cenám a údajné nedostatečné vládní podpoře při jejich skokovému nárůstu uskutečnil už v pondělí 14. března. Šlo zhruba o 600 až 700 kamionů, které blokovaly provoz na některých hlavních tazích v Praze, Brně nebo Ostravě.
Zrušení záloh a odklad DPH
Se svými požadavky Česmad uspěl alespoň částečně. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve čtvrtek dopoledne oznámil rozhodnutí o prominutí úroků z prodlení a z posečkání na DPH, tedy o faktickém odložení plateb DPH až do 31. října 2022. Mimořádně také prominul všechny čtvrtletní zálohy na silniční dani pro podnikatele v autodopravě. Daň samotnou ale pro velké kamiony nezrušil - to vláda slíbila jen pro vozy do 12 tun.
„Podnikatelům fakticky umožníme odložit platby DPH až o sedm měsíců. Zároveň nemusí celý rok platit zálohy na silniční daň, kterou navíc pro auta do 12 tun celou zrušíme. Pomůžeme tím dopravcům zlepšit jejich cash-flow v aktuálně složité situaci,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Konec biosložky a kontrola marží
Částečnou úlevu pro dopravce připravil kabinet Petra Fialy před dvěma týdny. Vedle zmiňovaného zrušení silniční daně pro vozidla do dvanácti tun vláda rozhodla o ukončení povinného přimíchávání biosložky do paliv. Posledním opatřením pak byla povinnost pro provozovatele čerpacích stanic pravidelně posílat výkazy o cenách pohonných hmot, na základě kterých chtělo ministerstvo posoudit, zdali jsou jejich marže přiměřené.
Přestože se během několika dní konání rusko-ukrajinského konfliktu dostalo Česko do čela zemí s nejvyšším nárůstem ceny paliv pro konečné spotřebitele, v úterý ministerstvo průmyslu uvedlo, že podle jeho šetření si čerpadláři marže přes míru nepřiměřeně nezvyšovali. „Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze,“ uvedl resort ve zprávě.
O něco levnější tankování. Ceny paliv poklesly zhruba o 1,5 koruny na litr |
Nejdramatičtější nárůst cen zažila po vypuknutí motorová nafta, jejíž cena za litr se v průměru vyšplhala na téměř 50 korun. Po opadnutí prvotního šoku z války a s poklesem ceny ropy a ropných produktů se cena paliv i v Česku mírně snížila, v současnosti se litr naturalu prodává v průměru za 44,18 koruny a motorová nafta zlevnila na průměrných 46,21 koruny.
V České republice v autodopravě podniká 30 tisíc firem. Zhruba osmdesát procent z nich patří mezi malé společnosti do pěti nákladních vozidel, které jsou změnami cen paliv dotčeny nejvíce. Celkově silniční doprava v Česku zaměstnává podle Česmadu 400 tisíc lidí.
