Metastudie sesbírala a analyzovala data šestnácti předchozích výzkumů, zahrnovaly muže a ženy od osmnácti let do osmadevadesáti. Nejmenší měl na čtyři tisíce respondentů, největší půl milionu. Rozbor, který vyšel v magazínu British Journal of Sports Medicine, přinesl další důkaz o prospěšnosti cvičení.
Kombinujte silový a aerobní trénink
Jeho základní vzkaz zní, že třicet až šedesát minut tréninku týdně snižuje nebezpečí předčasného úmrtí o deset až dvacet procent. Šedesát minut pro dosažení tohoto efektu bylo maximum, podotýká Forbes, poté se účinek relativně snižoval. Analýza vyjevila dokonce i vliv cvičení na nebezpečí specifických onemocnění. Půlhodinová až hodinová dávka zápolení se železem nebo vlastní vahou snižovala riziko srdečních chorob o 17 procent, nebezpečí rakoviny o 12 procent a cukrovky o 17 procent.
Pokud se ovšem k porci silového cvičení přidala i aerobní aktivita, byly výsledky ještě mnohem lepší. Jakýkoli aerobní dezert navíc znamenal redukci předčasného úmrtí o 40 procent, nebezpečí srdečního onemocnění o 46 procent, riziko úmrtí na rakovinu o 28 procent. Aerobní trénink přitom nebylo třeba podstupovat hned před nebo po silovém.
Výzkum přitom výslovně podotýká, že silové cvičení neznamená docházku do tělocvičny a tahání činek, poznamenává Insider . Počítá se samozřejmě s kliky, dřepy, cvičení s pomocí posilovacích gum.
Cvičení porazí i dlouhý covid
Není to přitom jediná pozitivní zpráva o přínosech fyzické aktivity, studie Penningtonského biomedicínského výzkumného centra zjistila, že je též zdatným bojovníkem proti dvěma symptomům dlouhého covidu, depresi a cukrovce. „Cvičení může pomoci, potlačuje zánět, který zvyšuje glykemii a vede k rozvoji cukrovky a klinické deprese,“ popisuje v tiskové zprávě ke své práci Candida Rebello.
Hned dodává, že se nepočítá pouze mrtvé tahy s velkou činkou nebo stojky na hlavě. „Není potřeba běhat kilometry, dokonce ani zdolávat je rychlou chůzí. Cvičením je i pomalá chůze. Ideální je třicetiminutovka fyzické aktivity denně. Když si můžete dovolit jen patnáct minut, dejte si je dvakrát. Ale když vám vyjde jen čtvrthodinka, dopřejte si ji,“ zdůrazňuje.
Rebello vysvětluje, že příznaky dlouhého covidu zahrnují i únavu, mozkovou mlhu, či bolest svalů. „Pacient nemusí nemoc samotnou prožívat nijak těžce, ale šest měsíců nato, když již horečka a kašel dávno ustoupily, se u něj začne vyvíjet cukrovka,“ popisuje. Za mnohými projevy stojí řetězová zánětlivá reakce. Právě tu může cvičení porazit.
