Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuské jednotky podle Pentagonu převzaly kontrolu nad městem Izjum jihovýchodně od Charkova, sdělil novinářům vysoce postavený činitel americké obrany. Rusové se údajně snaží odstřihnout východ Ukrajiny od zbytku země.
Při ruském ostřelování ukrajinského města Merefa u Charkova přišlo o život nejméně 21 lidí. Dalších 25 civilistů je zraněno, deset z nich je ve vážném stavu, oznámila ukrajinská agentura Unian s odvoláním na oblastní prokuraturu. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Bilance útoku na Merefu nemusí být konečná, záchranáři ještě odklízejí trosky, pod kterými se mohou nacházet další zranění či mrtví. Před válkou v Merefě žilo více než 20 tisíc lidí.
Oběti mezi civilisty má také ruské ostřelování ukrajinského města Černihiv, o život přišel i jeden občan Spojených států, oznámil list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní policii. Ta počet obětí dosud neupřesnila.
„Okupanti opět podnikli útok těžkého dělostřelectva na neozbrojené civilisty ve městě. Jsou mrtví a ranění. Mezi zabitými je občan USA,“ citoval list z policejního komuniké. Na místě pracují kriminalisté, kteří dokumentují okolnosti a následky válečného zločinu spáchaného Rusy.
Správní středisko Černihivské oblasti leží na severu Ukrajiny, poblíž hranic s Běloruskem. Před válkou v něm žilo asi 280 000 obyvatel. Černihiv podle místních úřadů čelí systematickému ostřelování a bombardování. Jen ve středu si toto ostřelování podle místní správy vyžádalo 53 životů.
Přinejmenším deset lidí zahynulo ve frontě na chléb, poznamenala Ukrajinska pravda. Dodala, že hasiči ve čtvrtek z trosek noclehárny vyprostili mrtvá těla tříletých dvojčat a dvanáctileté dívky, jakož i těla obou jejich rodičů, obětí ruského ostřelování z předchozího dne.
Úmrtí civilistů podle OSN
Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku ruské invaze na Ukrajinu zdokumentoval 780 případů úmrtí civilistů, uvedla agentura DPA s odvoláním na ženevskou kancelář úřadu. Ve středu úřad informoval o 726 obětech.
Mezi oběťmi je také 58 dětí. Od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin ohlásil vojenský útok na Ukrajinu, v této východoevropské zemi podle OSN utrpělo zranění 1 252 lidí z řad civilního obyvatelstva.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zdůraznila, že skutečné počty obětí i raněných jsou s jistotou mnohem vyšší, protože pracovníkům OSN trvá často i dny, než se jim podaří ověřit informace o jednotlivých případech.
Obavy kvůli možnému velkému počtu obětí z řad civilistů vyvolalo středeční bombardování divadla v jihoukrajinském Mariupolu. Podle vyjádření zástupce místního starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v krytu pod divadlem mezi 1 000 až 1 200 lidmi. Kryt bombardování zadržel, podle dosavadních informací se z něj podařilo zachránit asi 130 lidí.
Mariupol opustily desítky Turků
Jako kryt sloužila také místní mešita. Část tureckých občanů, kteří se v ní skrývali před ruskou palbou, ve čtvrtek opustila Mariupol. Agentuře AFP to řekl správce chrámu Ismail Hacioglu. Podle něj z města odcestovalo na padesát lidí, ale dalších třicet v mešitě zůstalo.
Podle správce mešity, který se nyní nachází v Oděse, je v Mariupolu ještě sedmdesát dalších tureckých občanů, kteří se neukryli v mešitě, a proto o nich nemá zprávy.
Kryt divadla v Mariupolu vydržel zásah. Přeživší vycházejí z trosek |
Hacioglu také řekl, že konvoj s evakuovanými Turky zastavila v noci na čtvrtek ruská armáda a nedovolila jim zatím pokračovat v cestě. „Museli vypnout motory, aby ušetřili palivo, je jim velká zima a nesmí opustit vozy,“ řekl správce mešity agentuře AFP.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvTurecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ve čtvrtek vyzval k humanitárnímu klidu zbraní v délce 24 hodin, který by umožnil evakuaci tureckých občanů i dalších lidí z Mariupolu. Předchozí pokusy o vytvoření humanitárních koridorů několikrát selhaly.
Z těžce ostřelovaného města odcestoval také řecký generální konzul Manolis Andrulakis, který byl posledním diplomatem některé ze zemí Evropské unie na místě. Informoval o tom řecký deník Kathimerini. Andrulakis odjel z města spolu s pozorovateli Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
„Za válečnými zločiny stojí Putin“
Počínání ruských vojsk na Ukrajině tvrdě odsuzují představitelé mnohých zemí, ze situace obviňují ruského prezidenta Vladimira Putina. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová stanici BBC řekla, že existují silné důkazy o páchání válečných zločinů na Ukrajině, za kterými podle šéfky britské diplomacie stojí právě Putin. Odmítla ho však nazvat válečným zločincem.
„Existují velmi, velmi silné důkazy, že byly spáchány válečné zločiny a že za nimi stojí Vladimir Putin. O tom, kdo je či není válečným zločincem, musí nakonec rozhodnout Mezinárodní trestní soud a my musíme předložit důkazy,“ odpověděla Trussová na otázku, zda je Británie připravená zopakovat Bidenův výrok.
Putin je válečný zločinec, řekl Biden. Neodpustitelná řeč, zuří Kreml |
Americký prezident Joe Biden ve středu nazval Putina válečným zločincem, což Kreml označil za „neodpustitelné“. Americká administrativa se předtím podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině.
