Po protestech z roku 2020 je politické pole v Bělorusku téměř pusté. I za těchto podmínek však běloruská společnost dokázala, že je schopna zasáhnout. Minulý týden vypukla v celé zemi „železniční válka“, při níž byla fakticky ochromena vlaková doprava.
Stalo se tak v důsledku útoků na železniční infrastrukturu a jejího vyřazení z provozu. Lukašenkovu režimu se zatím nepodařilo v „železniční válce“ zcela zvítězit.
Bělorusové uplatňují také pasivní rezistenci. Počet útěků do zahraničí se od začátku války opět prudce zvýšil. Situaci ještě zhoršilo rozhodnutí ministerstva obrany náhle povolat záložníky na několikadenní armádní cvičení. A přestože je ministerstvo ujišťovalo, že akce se dopředu plánovala a nemá nic společného s válkou proti Ukrajině, zdá se, že jen povzbudila emigraci ze země.
EU chystá sankce i proti Bělorusku. Je to ekonomická válka, tvrdí Kreml |
I v samotné běloruské armádě panují velké rozpaky ohledně ochoty bojovat. Nedávno se na internetu objevilo prohlášení náčelníka běloruského generálního štábu, v němž konstatuje nemožnost vytvoření jednotek pro válku proti Ukrajině a rezignuje. S největší pravděpodobností se jedná o podvrh, dlouhou dobu se mu však věřilo právě proto, že zřejmě odráží skutečné nálady v běloruské armádě.
Ve skupinách na sociálních sítích, kde běloruští vojáci obvykle komunikují, je postoj k možnému zapojení do války s Ukrajinou zcela opačný než v Rusku.
Lukašenko 3. března prohlásil, že Bělorusko je do války na Ukrajině tlačeno záměrně, aby „obnažilo zbývající hranice“. „Rychle si to s námi vyřídí a my se nestihneme vrátit z Ukrajiny, abychom se bránili,“ řekl Lukašenko. „Budeme bojovat a umírat na naší půdě,“ dodal.
Ukazuje se tak, že Lukašenko není ochoten plnit beze zbytku příkazy Kremlu a hledá skulinu, která by mu umožnila vyváznout z konfliktu s co nejmenšími ztrátami.
Jedním z možných důvodů Lukašenkovy současné taktiky je nedostatek záruk pro další finanční podporu ze strany Ruska. Západní sankce již ovlivnily ruskou ekonomiku, ale hlavní bouře pro Rusko teprve přijde. Za této situace se snižuje schopnost Moskvy finančně podporovat spřátelený režim v Minsku. A s ním i Lukašenkova ochota vyhovět kremelským rozmarům.
