„Co můžeme čekat? Bude to katastrofa, naprostý kolaps. Během týdne to pocítí každá hospodyně. Podniky to cítí už teď,“ říká majitel betonárky v Kaliningradu Igor Pleškov.
Ruskojazyčná oblast je vklíněná mezi Litvu a Polsko a její průmysl velmi zásadně závisí na importu. Drůbeží farmy dovážejí vejce z Nizozemska a Spojených států, zemědělci si zase z ciziny nechávají vozit semena.
V celé oblasti žije asi milion lidí, z velké většiny Rusové. A přestože proti krvavé válce ruského prezidenta Vladimira Putina protestovali hned ve čtvrtek 24. února, uvalené sankce dopadnou i na ně.
Stavební firmy si místnímu portálu Nový Kaliningrad údajně postěžovaly, že se dodavatelé v Litvě „chovají emocionálně“, když odmítají přijímat objednávky z Ruska. Totéž se podle Pleškova stává i v Polsku. „Dnes nám odmítli dodat náhradní díly z polského skladu,“ popsal v úterý.
„Jen nás informovali, že to nepošlou, i když už je všechno zaplacené,“ pokračuje s tím, že další zásilka na něj čeká v Belgii, kde nyní kontrolují, zda se opravdu jedná o zboží dvojího užití. „A co takový Avtotor?“ připomíná pak analytik Solomon Ginzburg i kaliningradskou automobilku.
Továrna zaměstnává na dva tisíce lidí a na svém vlastním webu tvrdí, že celkem se podílí na práci pro třicet tisíc obyvatel regionu. Auta vyrábí například pro značku BMW či Hyundai. „Podle mého se prostě zavře,“ míní expert. Z Kaliningradu se podle něj stal snadný „ekonomický cíl“.
 |
Na změnu kurzu rublu už doplácí třeba Pjotr, který z Polska dováží nábytek. Říká, že každý den přichází o peníze. „Právě teď mám v Polsku přes čtyřicet objednávek. Měly být odeslány minulý týden. Poláci je odmítli hned odbavit, protože čekali, až jejich prezident oznámí nové sankce proti Rusku. Sami jsou v šoku, jen v jednom městě je tam sedmdesát továren vyrábějících výhradně pro ruský trh,“ vypráví.
Polský zlotý je teď pro něj dražší. „Nábytek je předplacený, takže ho musím prodat za starou cenu. Nemůžu ceny zpětně zvednout. Musím přijmout ztráty,“ vysvětluje Pjotr.
„Těžko říct, co přijde. Situace se mění každou minutou – k horšímu,“ líčí i Pleškov. Po zavedení sankcí se začala propadat ruská měna, několik ruských bank bylo navíc odstřiženo od mezinárodního platebního systému SWIFT, do Ruska a z Ruska také přestala létat letadla.
Neeskalujte už situaci sankcemi, varuje Putin. Připustil třetí kolo jednání |
Lety z Kaliningradu do Moskvy nyní kvůli oblétávání Evropské unie trvají o čtyřicet minut déle než před válkou, celkem dvě hodiny. A Ginzburg očekává, že se brzy i víc než o třetinu mohou zvednout ceny těchto cest. Ještě v úterý ovšem kaliningradský guvernér Anton Alichanov ujišťoval, že by se exkláva v takovém případě obrátila na Kreml a požádala o peníze.
Nový režim se podle Rádia Svobodná Evropa projevuje i na kaliningradských hranicích. Místní podnikatelé čelili vyššímu tlaku už kvůli migrační krizi na bělorusko-polském a bělorusko-litevském pomezí, kam běloruský diktátor Alexandr Lukašenko záměrně navezl běžence ve snaze dostat EU do úzkých.
Řidiči kamionů tehdy nabírali velké zpoždění a současná situace zlepšení příliš nenahrává. „Někde je to lepší a někde horší. Jeden z mých náklaďáků se přes hranice dostal za pět dní, jiný za sedm a další za deset,“ říká viceprezident dopravní společnosti DSB-Transport Leonid Stěpanjuk.
Rostou ceny, dochází hotovost. Rusové už cítí dopad sankcí, říká ekonom |
„Dřív jsem jezdil do Moskvy zhruba třikrát do měsíce. To je běžný stav. Tentokrát mi cesta do (ruského města) Brjansku a zpět zabrala dvacet dní,“ potvrzuje i kamioňák Sergej, který si nepřál uvést své příjmení. Popisuje, že na hranicích mezi Běloruskem a Litvou strávil dvanáct dní.
Podle portálu iNews by však Kreml mohl svou exklávu i využít proti Evropě. „Rusko může zasáhnout hluboko do NATO,“ míní Gustav Gressel z Evropského výboru mezinárodních vztahů. „Ovšem odvetné kroky NATO vůči Kaliningradu by mohly způsobit jadernou válku. To by bylo dilema,“ dodává.
Atomová válka je přitom po ruském útoku na jadernou elektrárnu v ukrajinském Záporoží ne tak nereálnou hrozbou jako ještě předevčírem, kdy článek na zmíněném portálu vyšel. Kaliningradská oblast čerpá téměř všechen zemní plyn od ruského Gazpromu, potrubí vede přes Bělorusko a Litvu.
Ovšem zkapalněný zemní plyn LNG si Rusko drží nedaleko Kaliningradu. Podle expertů se tím snaží zachovat zásoby pro případ, že se proudění v trubkách zastaví. U Kaliningradu navíc kotví ruské námořnictvo a v oblasti jsou uskladněné i balistické střely Iskander.
Kaliningradská oblast je sevřená státy EU, Polskem a Litvou.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
