Diplomaté nebyli příliš konkrétní ohledně obsahu a závěrů rozhovorů. Kreml v úterý uvedl, že je příliš brzo na zhodnocení jejich výsledků. Je potřeba analyzovat a přemýšlet o perspektivě, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Nyní analyzujeme to, co se stalo včera (v pondělí), sdělené postoje... Rozhodneme se o svém postoji a pak se v případě potřeby připravíme na nové jednání. Věříme, že by k němu mělo dojít, protože Ukrajina věří v diplomacii a jsme připraveni na diplomatické řešení tohoto konfliktu,“ řekl ukrajinský ministr zahraničí.
Kuleba zároveň zdůraznil, že ukrajinská delegace nevyrazí na jednání, pokud Rusko hodlá pouze hlásat svá ultimáta. „Budeme jednat a hledat řešení. Ale nebudeme plnit ruská ultimáta a rozmary,“ dodal.
Podle Mychajla Podoljaka, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, vyjednavači identifikovali „řadu prioritních témat, ke kterým byla nastíněna určitá řešení“. Podoljak dodal, že jednání byla „obtížná“. „Ruská strana má bohužel stále extrémně zaujatý pohled na ničivé procesy, které rozpoutala,“ uvedl. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij řekl, že obě strany „našly řadu důležitých bodů, ve kterých by bylo možné dosáhnout pokroku.“
Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin v úterý večer uvedl, že středeční jednání je nepravděpodobné vzhledem k nerealistickým požadavkům, kterými Moskva podmiňuje ukončení svého útoku. „Pravděpodobně bude (jednání) odloženo o pár dní, jsme v kontaktu s vyjednávacími týmy,“ uvedl Kalin v rozhovoru se stanicí CNN Türk. Ankara se v rusko-ukrajinské válce snaží vystupovat jako prostředník mezi Moskvou a Kyjevem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval Moskvu a Kyjev k okamžitému klidu zbraní.
Ukrajinský server Glavcom s odvoláním na zdroje z diplomatických kruhů píše, co na rozhovorech zaznělo. Ukrajinská strana požadovala příměří a stažení ruských jednotek z Ukrajiny. Chtěla též do středečních jednání nastavit „tichý režim“, tedy dočasné pozastavení vojenských operací. Rusové to ale neslíbili. V úterý pokračují ve vojenských akcích vůči Charkovu a dalším ukrajinským městům.
Ruská strana trvala na už dříve vznesených požadavcích. Chce po Ukrajině „denacifikaci“ země, neutrální status a odstoupení od úmyslu vstoupit do NATO a dále uznání separatistických republik na východě Ukrajiny.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Glavcomu ruská delegace sestávala z „holubic“ a „jestřábů“. Zatímco „holubice“ nabízely společné klidné soužití obou národů, „jestřábi“ varovali, že Rusko válku pořádně ještě ani nezačalo.
V ukrajinské delegaci je kromě Podoljaka ministr obrany Oleksij Reznikov, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa David Arachamija, vedoucí ukrajinské delegace v třístranné kontaktní skupině (Ukrajina, Rusko, OBSE) Andrij Kostin, poslanec Rustem Umerov a náměstek ministra zahraničí Mykola Točyckyj, napsala ukrajinská agentura Unian.
Západ nesmí budovat vojenské základny v zemích bývalého SSSR, říká Moskva |
V ruské delegaci, kterou vede exministr kultury a poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Vladimir Medinskij, jsou náměstci ministrů obrany a zahraničí, ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov a předseda zahraničního výboru ruské sněmovny Leonid Sluckij.
