Nejúspěšnější parní lokomotiva meziválečné konstrukce z ČKD byla Ušatá

Tendrová parní lokomotiva z ČKD řady 464.0, zvaná Ušatá, se svojí slávou sice nemůže rovnat slavné poválečné tendrovce 477.0 Papoušek od stejného výrobce, ale pro významné angažování u ČSD rozhodně stojí alespoň za stručné připomenutí. Co nedoženeme slovem, doplní soubor zajímavých fotografií.

Zprávy z dráhy

Sledovat další díly na iDNES.tv

Parní lokomotiva řady 464.0 dostala přezdívku Ušatá kvůli svým kouřovým usměrňovacím plechům. Ne snad, že by byla první naší lokomotivou s tímto zařízením, ale právě u ní k tomu přímo vybízelo jejich tvarové řešení s relativně velkou výškou vůči délce.

Vznik lokomotivy řady 464.0 musíme dát do souvislosti se snahou ČSD nasadit spěšné vlaky a rychlíky i na tratě s menší únosností traťového svršku (do 14 tun nápravového tlaku), a to i v kopcovité krajině. Zakázku na vývoj nové lokomotivy dostal koncern ČKD a jejím hlavním konstruktérem se stal Vojtěch Kryšpín. Jméno Vojtěcha Kryšpína máme zpravidla spojeno s tuzemským systémem značení lokomotivních řad, který se používal až do konce roku 1979. Jako konstruktér má potom na svém kontě několik lokomotiv, například také Velkého Bejčka 423.0 nebo Pětikoláka 524.1.

Při návrhu 464.0 Kryšpín přímo vycházel z řady 456.0, pod kterou je také podepsán. Lokomotiva 456.0 měla nápravový tlak přibližně 16 tun. Nápravový tlak v pro někoho možná překvapivých jednotkách, tedy v tunách, prozrazuje poslední hlavní číslice (před tečkou) v označení řady, ke které se musí připočítat desítka (zde tedy 6+10=16).

Obě řady jsou lokomotivy tendrové, tzn. bez vlečného tendru. Na zamýšlených tratích nebyla totiž v konečných stanicích zpravidla možnost otočit lokomotivu do opačného směru a musela jet uhlím napřed, což s vlečným tendrem rozhodně nepatří mezi vyhledávané způsoby jízdy.

Parní lokomotiva řady 464.0

Nová lokomotiva 464.0 měla sice o něco vyšší celkovou hmotnost než lokomotiva 456.0, ale dostala o jedno dvojkolí (konkrétně dvojkolí běžné vpředu) navíc a nápravový tlak měla něco přes 14 tun (4+10=14). Starší z lokomotiv tak měla pojezd 1‘ D 2‘, nová 464.0 potom 2‘ D 2‘. První číslice v Kryšpínově značení, tedy čtyřka, a stejně tak „Déčko“ v označení pojezdu odkazují na čtyři spřažená dvojkolí.

Ušatá 464.0 představuje nejpovedenější a nejúspěšnější meziválečnou konstrukci parní lokomotivy z ČKD. O jejím významu hovoří i výrobní objemy. V letech 1933 vznikla v celkem 76 exemplářích, z toho 54 vyrobili v ČKD a 22 kusů v plzeňské Škodovce. Tato lokomotivní řada sloužila až do zrušení parní trakce u ČSD. První byla vyřazena z provozu sice už v roce 1973, ale poslední dosloužily v letech 1980 a 1981.

Parní lokomotiva řady 464.1

Z řady 464.0 přímo vycházela vylepšená řada 464.1, která byla z externího pohledu prakticky k nerozeznání. Ostatně i ona obdržela přezdívku Ušatá. Rozdíl spočíval především ve vnitřním řešení kotle. Lokomotiva 464.1 měla i vyšší dovolený tlak páry v kotli, a to 18 barů (cca 18 atmosfér). U předchozí řady 464.0 to bylo 13 barů.

Lokomotiva 464.1 však byla vyrobena v pouhých dvou exemplářích na konci roku 1940. Protektorátní dráhy už další stroje neobjednaly a ani po válce se jejich výroba neobnovovala.

Ušatá v čele nostalgického vlaku ve stanici Rynoltice

Ušatá v čele nostalgického vlaku

Lokomotiva 464.003 na trati za viaduktem přes Rokytku vjíždí do obvodu nádraží Praha - Vysočany, 10. 4. 1972

Lokomotiva 464.071 opouští nádraží Praha - Libeň dolní, 10. 4. 1972

Fotogalerie - lokomotivy řady 464.0 a 464.1