O něčem lze se Západem jednat, ale zadržování Ruska je ohrožení, řekl Putin

  • 280
Rusko nemůže zavírat oči nad přístupem USA a NATO k bezpečnosti, ale v reakcích na ruské návrhy jsou body, ve kterých lze spolupracovat, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po úterním jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Varoval současně, že Moskva vnímá „násilné zadržování Ruska“ jako ohrožení a bude postupovat podle vývoje reálné situace.

Scholz se na společné tiskové konferenci vyslovil pro pokračující dialog s Ruskem, diplomacie podle něj nevyčerpala své možnosti. Uvedl také, že při jednání s Putinem nebylo opomenuto žádné téma. 

Putin opět zopakoval ruské požadavky, aby se Západ zavázal nerozšiřovat NATO a nerozmístit útočné zbraně u hranic Ruska. Alianční země se odmítají zaručit, že se NATO nikdy o Ukrajinu nerozšíří, žádná další země totiž podle nich nesmí mít právo veta při rozhodování o tom, koho se aliance rozhodne přijmout.

Rusko bude podle svého prezidenta postupovat podle vývoje reálné situace. Současně ale Putin ujistil, že Moskva bude usilovat o řešení krize diplomatickou cestou.

„Diplomatické možnosti nebyly ani zdaleka vyčerpány,“ řekl Scholz, jenž o den dříve jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zprávy o stažení části ruských sil od hranic s Ukrajinou pak uvítal jako dobrý signál. „Doufáme, že další budou následovat,“ dodal.

Německý kancléř dále prohlásil, že Západ a Rusko musí usilovat o dosažení kompromisu v otázkách evropské bezpečnosti, aniž by se kterákoli ze stran musela vzdát svých zásad. Některé z bezpečnostních požadavků Moskvy podle něj stojí za zvážení.

„Stejně jako NATO, EU, tak nesouhlasíme s požadavky Ruska, ale věříme, že tam jsou některé body, které stojí za diskuzi,“ uvedl kancléř.

Putin prohlásil, že Rusko nechce válku v Evropě, zároveň však označil situaci v separatistických oblastech na východě Ukrajiny za „genocidu“.

Podle listu Kommersant řekl, že problém Donbasu je stále možné vyřešit plněním minských dohod. Kancléř varoval před možností, že by Rusko uznalo nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny, jak v úterý k tomu ruského prezidenta vyzvali ruští poslanci. Podle Scholze by to znamenalo „politickou katastrofu“ a bylo by to porušením minských dohod.

Později kancléř novinářům řekl, že Putin termín „genocida“ použil nemístně. Tento termín je podle kancléře velmi silný. „Je to špatně,“ prohlásil. Putin totiž na tiskové konferenci komentoval Scholzova slova, že si nelze představit možnost války v Evropě. 

Důvod dlouhého stolu. Macron odmítl test na covid, nechtěl dát Kremlu DNA

Prohlásil přitom, že NATO rozpoutalo válku v Evropě na konci 90. let minulého století v bývalé Jugoslávii při bombardování srbského Bělehradu. Kancléř šéfovi Kremlu oponoval, že NATO vstoupilo do konfliktu kvůli hrozbě genocidy, čímž narážel na pronásledování etnických Albánců v Kosovu. Načež Putin prohlásil, že podle hodnocení Kremlu se nyní odehrává genocida na východě Ukrajiny, popsala situaci televize Dožď.

Scholz si za Nord Stream 2 vysloužil kritiku

Putin po jednání se Scholzem ujišťoval, že nový plynovod Nord Stream 2 je čistě komerční projekt a nemá žádný politický podtext. Zařízení, které spojuje Rusko a Německo, má po dně Baltu přepravovat do Německa ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. 

Uvedení plynovodu do provozu čeká na schválení německými úřady. Kyjev Nord Stream 2 vnímá jako nebezpečí pro Ukrajinu i celou Evropu.

Rusko bude podle slov šéfa Kremlu pokračovat v dodávkách plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, pokud bude v Evropě poptávka a bude fungovat ukrajinský systém na přepravu plynu, píše list Kommersant. Scholz uvedl, že je odhodlán zajistit, aby tranzit plynu přes Ukrajinu fungoval.

Německý kancléř, jenž si vysloužil kritiku doma i v zahraničí za smíšené signály s ohledem na dění kolem Ukrajiny, opět jednoznačně neřekl, že by zastavil projekt Nord Stream 2 v případě invaze, pouze konstatoval, že ruská vojenská operace by měla následky, podotkla agentura Reuters.

Rusko oznámilo stažení části vojáků od Ukrajiny, manévry však pokračují

Západ a Kyjev se kvůli soustředění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou obávají nového ruského útoku na sousední zemi. Moskva, která takový úmysl popírá, dnes ohlásila začátek stahování některých svých vojáků do původních posádek.

Kancléř Scholz dnes zároveň okomentoval případ vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, kterému nyní hrozí v jeho vlasti další trest vězení. Jeho odsouzení je „neslučitelné s principy právního státu,“ nechal se slyšet kancléř.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video