„Mám čtyři děti. Žádné z nich tu nežije,“ tlumočí týdeník The Economist slova, která žena jménem Blanca pronáší nad polední sklenkou vína a olivami. Je jednou z 156 obyvatelek vesnice Casarejos ležící hluboko ve španělském vnitrozemí. Ještě před 25 lety tu bylo lidí zhruba dvakrát tolik. Děti, které ve vsi bydlí, je podle místních možné spočítat na jedné ruce.
Blanca si stěžuje kandidátce strany Soria Ya (Soria teď) Lauře Gilové, jež bude v neděli 13. února usilovat i o její hlas v regionálních volbách. Po čtyřech letech se bude vybírat obsazení parlamentu autonomního společenství Kastilie a León. Soria, v níž leží i Casarejos, patří mezi jeho devět provincií.
Kastilie a León je ze 17 španělských autonomních společenství největší. Zabírá prakticky celou severozápadní část plošiny Meseta. Podle počtu obyvatel jí ale patří až šesté místo - žije zde jen 2,5 milionu lidí. To je daleko méně než v Andalusii (8,4 milionu) nebo Katalánsku (7,7 milionu). Ač zde kromě regionální metropole Valladolidu leží starobylá města jako Burgos nebo Salamanca, jejichž památky jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO, je Kastilie a León esencí již vžitého označení La España vacía (prázdné Španělsko) nebo España vaciada (vyprázdněné Španělsko). Kromě ní se pod tuto nálepku řadí i Kastilie-La Mancha, Extremadura a Aragonie.
Vylidňování španělského venkova (podobně jako třeba italského) je známý problém. A nadcházející regionální volby, jež jsou letos kromě těch andaluských ve Španělsku jediné, na něj opět poutají pozornost.
„Je to poprvé, kdy ve volebním kalendáři nedominuje hlasování v regionech, jako je Katalánsko nebo Andalusie, ale v jedné ze zapomenutých částí Španělska,“ řekla webu Politico expertka na politickou komunikaci Verónica Fumanalová.
Do venkovských oblastí Kastilie a Leónu tak v posledních týdnech mířili lídři španělských stran, aby dali najevo, že je problémy regionu zajímají. Těch je přitom víc než dost.
Španělé prodávají liduprázdné vesnice, stojí jako garsonka v Praze |
Zatímco velká španělská města a turisticky atraktivní pobřežní oblasti od konce Frankovy éry těžily z industrializace a investic, které ještě později popohnaly evropské dotace, vnitrozemí zůstalo stranou. A lidé odtud odcházeli pryč za lepším. V části země, která zaujímá 70 procent její rozlohy, tak dnes žije jen 10 procent Španělů. Vylidnění hrozí 42 procentům obcí. V provincii Zamora v Kastilii a León se počet obyvatel od roku 1975 snížil o 30 procent.
„Ať už aktivně, nebo opomenutím, stát prosazoval model rozvoje, který vedl k tomu, že průmysl a služby opustily venkovské oblasti,“ kritizuje Ángel Ceña ze zmíněné strany Soria Ya. Ta je jedním z několika lokálních uskupení, která ve volbách kandidují pod hlavičkou platformy España Vaciada. Ani vládní socialisté (PSOE), ani lidovci (PP), kteří řídí Kastilii a León posledních 35 let, podle Ceñi nedělají pro rozvoj regionu dost. Volá po „strategické reindustrializaci“, která do regionu přivede pracovní místa.
Vox v roli ochránce venkovanů
Podpora lokálních stran před hlasováním narostla. Totéž lze však říci i o krajně pravicovém uskupení Vox, které se prezentuje jako ochránce tradičního venkovského způsobu života. „Pokud jde o vylidňování, jsme na tom mnohem hůře než v 70. letech. Lidé odcházejí do Madridu a jiných velkých měst. Venkov není chráněn,“ říká místní představitelka strany Sonsoles Mirandaová.
Vedle lokálních stran to může být právě Vox, který bude ze současné situace těžit a jehož podporu budou možná lidovci potřebovat. A možná nejen nyní, ale i po parlamentních volbách, jež se mají konat příští rok. V uplynulých desetiletích to byli právě lidovci, kdo ve španělském vnitrozemí bodoval, Vox, který se etabloval jako třetí nejsilnější strana a míří stále výše, to může změnit.
Sledované volby v Madridu ovládla pravice, bývalý šéf Podemos končí v politice |
Otázka je, co konkrétně by se změnilo pro obyvatele Kastilie a dalších „zapomenutých“ oblastí. „Teď, když jsou volby, si na venkov najednou vzpomenou. Až bude po všem, tak se ale vrátí k tomu, co je zajímá,“ nedělá si iluze José Juan Pascual, bývalý kuchař z města Las Navas del Marqués, do něhož zavítal šéf lidovců Pablo Casado.
Jakékoli změny k lepšímu navíc budou během na dlouhou trať. Současnou podobu španělského venkova tak možná i nadále budou oceňovat hlavně poutníci, kteří jím míří po „francouzské“ (Camino francés) nebo „stříbrné“ cestě (Via de la plata) do Santiaga de Compostela.