Putin a Si po jednání vydali společné prohlášení. V dokumentu tvrdí, že „jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO“. Dále Moskva a Peking označily zahraniční politiku USA v Tichomoří a Indickém oceánu za „nebezpečnou pro stabilitu a mír“ a odsoudily vojenskou spolupráci mezi USA, Velkou Británií a Austrálií (AUKUS).
Součástí bezpečnostní dohody těchto tří zemí ohlášené loni v září bylo odstoupení Austrálie od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek, místo nichž se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.
Čína a Rusko si slíbily, že se budou navzájem podporovat v hájení svých klíčových zájmů a že prohloubí své strategické vztahy. Podporu si obě země vyjádřily ve sporech, které mají s USA a dalšími západními zeměmi.
Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO a žádá bezpečnostní garance. Peking se dlouhodobě snaží posílit svůj vliv v Tichomoří a sleduje s nelibostí aktivity USA a jejich spojenců v oblasti. Moskva ve společném prohlášení odmítla nezávislost Tchaj-wanu, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii.
Putin také v pátek oznámil, že Moskva připravila dohodu o zvýšení dodávek plynu Číně o deset miliard metrů krychlových ročně. Na posílení dodávek do Číny podle něj pracují ruští energetici. V roce 2021 Čína z Ruska odebrala na 16,5 miliardy metrů krychlových plynu, což byl však jen zlomek dodávek ruského plynu do Evropy.
Rusko chystá falešné video k ospravedlnění invaze na Ukrajinu, tvrdí USA |
Rusko a Čína chtějí rovněž zvýšit objem vzájemného obchodu a oba prezidenti jednali o prohloubení spolupráce v rozvoji technologií a vojenském průmyslu.
Peking a Moskva pak vyzvaly i k většímu používání národních měn v mezinárodním obchodu kvůli nejistotě, která údajně panuje kolem dolaru. Ten je v mezinárodním obchodě často používán jako transakční měna.
Spojené státy Moskvě pohrozily, že ruské firmy nebudou smět používat v mezinárodních transakcí dolar, pokud ruská armáda napadne Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Obě země také odmítají zásahy do fungování a správy internetu ze zahraničí.
Putin přijel do Pekingu na zahájení zimních olympijských her. Do čínské metropole na ceremoniál přijede přes dvacet zahraničních státníků a představitelů mezinárodních institucí, například generální tajemník OSN António Guterres nebo šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Naopak mnohé západní země včetně USA, Británie nebo Česka uvedly, že na hry představitele svých vlád nevyšlou.
Západ situaci jen zhoršil, míní Erdogan
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že Spojené státy a další západní země s řešením krize mezi Ukrajinou a Ruskem nepomáhají a naopak situaci jen zhoršují. Řekl to při svém návratu z Kyjeva, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Otevřeně říkám, že Západ zatím nijak nepřispěl k řešení konfliktu. Naopak věci zhoršil,“ uvedl. Podle Erdogana žádný z evropských politiků není schopen krizi vyřešit. Americký prezident Joe Biden pak podle něj neprojevil „pozitivní přístup“ k problému.
Jediný politik, který by podle tureckého prezidenta mohl výrazně přispět k zažehnání rusko-ukrajinského konfliktu, je podle jeho názoru bývalá německá kancléřka Angela Merkelová.
Erdogan se snaží prosadit jako prostředník v jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Zelenskému proto nabídl, že Turecko může hostit setkání mezi představiteli obou zemí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ohledně tureckého návrhu na summit není zatím shoda.
Turecký prezident v Kyjevě také podpořil územní celistvost Ukrajiny a Krymu. V Kyjevě pak oba prezidenti podepsali dohody, díky kterým bude Ukrajina smět vyrábět turecké vojenské bezpilotní letouny.
Erdogan také uvedl, že Ankara rovněž má silné vztahy s Moskvou. Minulý týden Kreml ohlásil, že Putin přijal pozvání na návštěvu Turecka, které je součástí NATO. Erdogan nyní řekl, že přesné datum návštěvy oba státy nestanovily. Putin by měl do Turecka přicestovat po návratu z Číny, kam odjel v pátek.
