Víc už se toho snad ani pokazit nemohlo.
„Dneska všechno špatně,“ kroutil hlavou na střelnici trenér Jiří Holubec.
Jistě, stačilo se podívat kolem sebe a už jen podmínky, které při pátečním sprintu v Oberhofu vládly, moc úsměvů mezi závodníky nevykouzlily.
Vždyť ještě ve čtvrtek tady vládlo azuro. Žádné sněžení, žádný nepříjemný vítr, žádná mlha, nic podobného.
Prostě ideální biatlonové časy.
„Jenže to by nebyl Oberhof, aby se to nezkazilo,“ zakřenila se v cíli Lucie Charvátová.
Kdyby ji ale trápilo jen počasí…
„Dneska se stalo asi to nejhorší, co se mohlo stát. Takhle špatné zkušenosti s biatlonem asi ještě nemám,“ líčila.
Všechno začalo ještě před startem vlastně nevinou věcí. Charvátová se s dvacítkou zrovna chystala na start. Instinktivně si vzala lyže a šla na to. Problém byl v tom, že ty lyže nebyly závodní, ale tréninkové.
„Moje blbost. Ony jsou totiž úplně stejné a já se na nich připravovala. Pak jsem holt hmátla po těch stejných. Zjistila jsem to na konci startovní rovinky. Byla jsem trochu bezradná, protože jsem viděla, že mi to prostě nejede,“ vyprávěla.
A tak se spustila akce Kulový blesk.
Davidová i Krčmář: jasně. Ale kdo dál? O zamotané nominaci biatlonistů do Pekingu |
Na tréninkových lyžích totiž nemělo smysl závod jet, jsou o dost pomalejší. Problému si naštěstí rychleji než Charvátová všiml český tým, který tak štafetově pelášil s lyžemi od stadionu až k poslednímu kopci na trati.
„Tam jsme udělali rychlý pit stop, já na sebe nadávala a Ondra Rybář mi lyže vyměnil. Řekla bych, že na trati jsem za tu dobu ztratila třeba deset sekund a dalších 10 sekund mohla trvat výměna. Když člověk spadne, může to být podobné,“ líčila.
Pro pořádek, v prvním kole jinak slušná běžkyně zaostala za nejlepšími o 50 vteřin… Ani tak ji tahle nepříjemnost psychicky zas tak nepoložila. Vleže netrefila jen poslední ránu a dál držela šance na solidní výsledek.
„Jenže když jsem přijížděla na stojku, začala jsem dělat další blbosti. Utrhla jsem poutko od hůlky a na střelnici se s tím nesrovnala, tři šly mimo, takové na prd,“ popisovala.
VÝSLEDKY: Přehled závodů v biatlonové sezoně 2021/22 |
Když pak projížděla kolem trenéra Holubce, jen na něj houkla: „Hůlku.“
Tu ji pochopitelně nikdo na trestném kole podat nemohl, ona tak třikrát kroužila 150 metrů navíc bez zacvaknuté hole.
„V tu chvíli jsem si říkala, že jestli se já dneska dostanu do cíle, bude to skoro zázrak,“ tvrdila.
Do cíle se dostala. Ale se 76. příčkou spokojená být rozhodně nemohla. Byť měla běžecky téměř totožný čas jako Jessica Jislová s Evou Puskarčíkovou.
„Strašné. Tady mě ta smůla ještě o něco víc přitahuje. Přitom před startem jsem si říkala, že by to mohlo jít, proč by to nešlo. A pak… Vůbec nevím, proč tady jsem,“ řekla zoufale.
Gabriela Soukalová zažila nespočet podobných historek.
Trochu tím připomněla Gabrielu Soukalovou, která byla podobnými eskapádami proslulá. Na olympiádě v Soči řešila kalhotky, v Anterselvě si zase lehla na sníh a opalovala se krátce před startem hromadného závodu.
Na ten třeba v Ruhpoldingu přibíhala úplně na poslední chvíli, když ztratila nacvakávací poutko na hole, pro které se vracela do tunelu. Start jen tak tak stihla. Dokázala také vzít hole svým reprezentačním kolegyním, Puskarčíkové zase vzala bundu.
Sprint v Oberhofu vyhrála Röiselandová. Davidová se dvěma chybami jedenáctá |
Soukalová každopádně většinu z těchto kouzelných historek proměnila ve výborný výsledek.
U Charvátové se to tentokrát nepovedlo.
