„Ve vzduchu je sice více prostoru než na silnicích, ale i tam musí být pořádek. Třeba když rychle potřebuje proletět dron s orgánem pro transplantaci anebo krevní konzervou, ostatní mu musí uvolnit cestu, podobně jako když ulicí projíždí houkající sanitka,“ vysvětluje Sagi Dagan, výkonný viceprezident Izraelského úřadu pro inovace.
Právě tato instituce stojí v čele testování a vytváření legislativy, která by měla otevřít nebe dronům pro civilní i komerční přepravu. Spolupracuje při tom s izraelskými výrobci dronů i operátory, třeba s Airwayz Drones, Wonder Robotics, Skylinx Technologies, Cando and High-Lander, BWR či FlyTech Aerial Solutions. Také mimo jiné s izraelským Úřadem pro civilní letectví, ministerstvem dopravy a mnoha dalšími technologickými subjekty i institucemi pro dopravu.
Příprava i pro Evropu
Ve Spojených státech amerických už se sice k doručování zásilek drony využívají, jde ale zatím o jednotlivé společnosti, které se o místo ve vzduchu zatím s nikým dělit nemusí nebo mají blokovanou trasu. Izrael má větší ambice – a to stanovit pravidla provozu na nebi, kde se vedle dronů sloužících pro první pomoc, přepravu léků anebo dronů pro monitorování stavu na silnicích či škod po živelních katastrofách budou pohybovat drony řady rozvážkových společností. Zkrátka počítá se s tím, že provoz na nebi bude o dost hustější.
Využívat pro přepravu drony by měla mít možnost jakákoli přepravní společnost nebo instituce – počítá se s více než stovkou zájemců. Povolení ke vzletu má trvat jen pár vteřin. Ovšem podle Izraelského úřadu pro inovace drony budou muset splňovat bezpečnostní podmínky. Například všechny budou muset mít padák a komunikovat aspoň po čtyřech sítích. Už teď je totiž jisté, že půjde o autonomní roboty. Aby každý z dronů měl na centrále svého pilota, který ho bude řídit a kontrolovat, by nebylo z finančního hlediska životaschopné.
„Nebe má především výhodu v tom, že drony mohou létat na mnoha výškových úrovních, je tam tedy více prostoru,“ vysvětluje Sagi Dagan. Obtěžování lidí prý nehrozí, drony se pohybují hodně vysoko, minimálně sto metrů nad zemí. „Také se třeba nabízí možnost, že bude ke stažení do chytrých telefonů aplikace, kterou půjde dron porušující pravidla identifikovat a která hned umožní poslat stížnost,“ poznamenává.
Čtvrtá fáze testů
V těchto dnech probíhá čtvrtá fáze testů. Zatím se zkoušely přelety v rámci měst, třeba i v byznysovém centru Izraele Tel Avivu, kde je hodně mrakodrapů. „Překvapilo mě, že za celý rok, co provoz dronů testujeme, nepřišla ani jedna stížnost na hluk,“ říká Sagi Dagan. Dalším překvapením pro něj bylo to, jak mají lidé drony rádi. „Nemyslím tím ty malé, otravné, s nimiž si lidé hrají, ale ty velké. Lidé byli nadšení, když jim třeba takový dron dovezl zmrzlinu,“ říká. Už se totiž také ozkoušelo přistávání na speciálních stanovištích, dvorech, střechách nebo jen předávka zboží bez přistání – tedy ze vzduchu po laně.
Pravidla, která teď v Izraeli připravují a testují, bude možné použít i v Evropě. Izrael totiž jako základ přebral legislativu pro otevření nebe dronům od Evropské unie. „Je to takový rámec, do kterého se musí doplnit detaily,“ říká Sagi Dagan s tím, že právě dva roky izraelských testů a experimentů by měly ukázat, jaká úskalí tahle přeprava skrývá. „Nemůžeme stanovit regulace, pokud je neozkoušíme v praxi a nepoznáme všechny možné události, které by mohly nastat. Tím, že s drony létáme v různých prostředích, za různého počasí a podmínek, poznáváme, s čím vším je třeba počítat,“ poznamenává.
Zkoušejí se různě velká města od středně velké Hadery až třeba po městskou oblast se zhruba čtyřmi miliony obyvatel Guš Dan i různé terény. Za první rok bylo provedeno zhruba 10 000 krátkých letů s drony do 20 kilogramů a do vzdálenosti zhruba sedm kilometrů. Ve druhém roce testů přicházejí na řadu přelety na delší vzdálenosti, tedy i mezi městy a také s velkými drony – až sto kil. Také přišly na řadu experimenty s nočními lety. Drony v žádném případě nesmějí omylem přeletět hranice ani překážet armádě nebo policii.
Pomoc i pro zdravotníky
Plánují se i testy v kombinaci s pozemní dopravou, například drony část cesty absolvují vlakem a teprve v blízkosti cíle vzlétnou k zákazníkům. Jak dodává viceprezident Izraelského úřadu pro inovace, drony budou mít pevně stanovené trasy tak, aby nikoho neobtěžovaly. Kudy jejich vzdušné cesty povedou, do toho mohou mluvit i magistráty. „Například v jednom městě nám zakázali přelety nad mateřskými školami,“ přibližuje.
Na otázku, jak bude za pár let vypadat nebe, Sagi Dagan těžko odpovídá. Podle něj záleží na tom, co schválí vlády jednotlivých zemí. Rozhodne i to, zda společnosti vyhodnotí rozvážku drony jako časově i finančně úspornou. Jsou totiž případy, kdy se tento způsob dopravy nemusí vyplatit. Pro Izrael je však jisté už to, že brzy drony nasadí pro pomoc zdravotníkům a záchranářům.
21. května 2020 |
