Marně na něho čekali v Římě na nedávném summitu zemí G20, účastníky následné veledůležité klimatické konference v Glasgow pozdravil jen z obří obrazovky a tváří v tvář se nesešel ani s americkým prezidentem Joem Bidenem, ačkoliv ten prý o to hodně stál. Také s africkými vůdci jednal předminulý týden jenom virtuálně.
To jsou jen viditelné absence z poslední doby.
Přitom vůdce Si býval vyhlášeným cestovatelem. V letech před covidem navštívil v průměru čtrnáct zemí ročně a v cizině strávil každý rok zhruba 34 dnů. Nelze se tedy ani moc divit, že se začínají šířit spekulace, co za ztrátou chuti Si Ťin-pchinga k zahraničním návštěvám může být.
Fyzická nepřítomnost Si Ťin-pchinga na globální scéně nese své náklady – komplikuje ambice Číny stát se ve světě alternativou Spojených států.
