Analytici tvrdí, že pokles lodní dopravy začali zaznamenávat koncem října, kdy se Čína připravovala na přijetí právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů.
Společnosti poskytující údaje o lodní dopravě jsou obvykle schopny sledovat lodě po celém světě, protože jsou vybaveny vysílačem automatického identifikačního systému neboli AIS.
Tento systém umožňuje lodím odesílat informace, jako je poloha, rychlost, kurz a název, do stanic, které jsou umístěny podél pobřeží, pomocí vysokofrekvenčního rádia. Pokud je loď mimo dosah těchto stanic, mohou být informace vyměňovány prostřednictvím satelitu.
Dodavatelská krize zesiluje. Čína nařizuje námořníkům i sedm týdnů karantény |
Podle dat poskytovatele údajů o globální lodní dopravě VesselsValue se však za poslední tři týdny počet lodí, které vysílají signály z Číny, jež je v lodní dopravě klíčovou zemí, snížil téměř o 90 procent. „V současné době pozorujeme snížení počtu pozemních signálů AIS v Číně,“ uvedla Charlotte Cooková, hlavní obchodní analytička společnosti VesselsValue.
Čínské ministerstvo zahraničních věcí však webu CNN Business sdělilo, že stanice AIS podél čínského pobřeží, které jsou legálně vybudovány v souladu s mezinárodními smlouvami, nebyly vypnuty a „fungují normálně“.
Analytici se však domnívají, že našli příčinu tohoto problému – čínský zákon o ochraně osobních údajů, který vstoupil v platnost 1. listopadu. Nová legislativa totiž vyžaduje, aby společnosti, které zpracovávají data, získaly souhlas vlády předtím, než mohou nechat osobní údaje opustit čínskou půdu. Peking se totiž obává, že by tyto údaje mohly skončit v rukou zahraničních vlád, které by data mohly zneužít.
Podle Anastassise Tourose, vedoucího týmu sítě AIS ve společnosti Marine Traffic, mohou čínští poskytovatelé údajů informace z opatrnosti zadržovat, a to i přesto, že se zákon o přenosu údajů o lodích nezmiňuje.
Dodavatelské řetězce pod tlakem
S blížícími se Vánocemi by ztráta informací z pevninské Číny, kde se nachází šest z deseti nejrušnějších kontejnerových přístavů na světě, mohla způsobit další problémy již tak zasaženému lodnímu průmyslu. Dodavatelské řetězce jsou letos pod tlakem, protože silně přetížené přístavy se snaží udržet krok s rychle rostoucí poptávkou po zboží a také se stále vyrovnávají s následky pandemie.
Snaha Číny udržet si absolutní kontrolu nad všemi údaji a informacemi v rámci svých hranic není překvapivá, protože prezident Si Ťin-pching pokračuje v posilování dominance vládnoucí komunistické strany. Země usiluje o ekonomickou soběstačnost, protože čelí vnějším hrozbám, jako jsou americké sankce na klíčové technologie.
Někteří vrcholní představitelé Pekingu se nedávno snažili potlačit obavy světových investorů, že se země uzavírá před světem, tím, že tvrdili, že Čína pouze upřednostňuje národní bezpečnost a o izolaci se nejedná.
Veřejnost se snažil ujišťovat například i čínský viceprezident Wang Čchi-šan, který je považován za blízkého Siova spojence, když na Fóru nové ekonomiky agentury Bloomberg v Singapuru řekl, že Čína se nebude „vyvíjet izolovaně od zbytku světa“.
Snahy Číny o udržení národní bezpečnosti za cenu neposkytování dat však mohou dodavatelský řetězec přijít velmi draho a k izolaci Číny od zbytku světa značně přispívají. Země je totiž naprosto klíčovým hráčem, co se lodní dopravy týče a hladký průběh dodávaní zboží do celého světa, o který podle vládních představitelů údajně sama usiluje, v poslední době značně komplikuje.
Kromě momentálních potíží s poskytováním dat a trackování lodí v jejích vodách totiž situaci na dodavatelském trhu nenahrává ani čínská přísná politika ohledně covidu, kdy země zavádí dlouhé karantény pro námořníky, či uzavírá své přístavy kvůli jednomu jedinému případu nákazy koronavirem.
