Až deset autobusů na vodíkový pohon pro Dopravní podnik Ostrava za 185 milionů korun a miliardová zakázka na provozovatele linky s deseti vodíkovými autobusy mezi Ostravou a Havířovem budou zřejmě prvním viditelným využitím vodíku ve veřejném prostoru.
Provoz vodíkových autobusů je zatím sice výrazně dražší než u „klasických“ pohonů, což v současnosti znamená diesel, CNG i elektropohon, vedení kraje však věří, že se sázka na vodík může v dlouhodobém měřítku vyplatit.
„Jde nám o zavedení zcela bezemisní dopravy, což naftová, benzinová a ani auta na plyn prostě neumí,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka. „A to je pro náš kraj, který se nemůže zrovna chlubit svěžím ovzduším, primární.“
Po autobusech je na řadě i železnice. „Chceme, aby od roku 2028 jezdilo na tratích mezi Krnovem, Bruntálem, Jeseníkem a Olomoucí čtrnáct párů vodíkových vlaků,“ přiblížil další „vodíkové“ plány kraje náměstek hejtmana Jakub Unucka.
„Chceme přesvědčit stát, aby nás podpořil, vlaky na vodíkový pohon pro tyto tratě by se navíc mohly vyrábět v Ostravě,“ dodal Unucka.
Výroba vodíku je energeticky náročná
Proti využívání vodíku v hromadné dopravě i v soukromém sektoru zatím hovoří hlavně jeho cena. Dalším problémem je i jeho výroba, která je energeticky dost náročná. I proto se zatím od možnosti více využívat vodík drží raději dále například obě velké hutě v regionu.
„Spotřeba energie na výrobu oceli v ČR dnes činí asi 2 TWh, pokud bychom přešli všichni na vodík, bylo by to zhruba 21 TWh, čili třetina spotřeby energie ČR,“ přiblížila energetickou náročnost podobné změny Petra Macková Jurásková, tisková mluvčí Třineckých železáren.
Přímá výroba vodíku v kraji by i proto měla zatím být spíše okrajovou záležitostí. „Bavíme se o možnosti vyrábět vodík ve spolupráci s připravovaným větrným parkem na Osoblažsku, který by využívala plánovaná plnicí stanice pro železniční dopravu v Krnově, současně se jedná o možnostech využití prostor pod někdejší vítkovickou elektrárnou, kde by mohla vzniknout jistá strategická zásoba vodíku pro kraj,“ doplnil další plány Jakub Unucka.
Chystají se veřejné plničky
O využití elektrárny jednají s jejím současným majitelem, společností ČEZ, zástupci společnosti Vítkovice Cylinders, která se v přípravě kraje na větší využívání vodíku také angažuje. V Dolní oblasti Vítkovic firma ve spolupráci se společností Vítkovice například chystá stavbu veřejné plničky vodíku.
„Plničku nainstalujeme do konce roku, pak zahájíme zkušební provoz. Už jsme se také dohodli s Cylinders Holding jako dodavatelem skladovacích systémů vodíku. Všechno bychom chtěli mít hotovo na jaře příštího roku,“ představil plány Rodan Broskevič, předseda představenstva společnosti Vítkovice. Ještě do konce listopadu by měl vzniknout, nejen za účasti firem působících v Moravskoslezském kraji, vodíkový klastr.
Do toho by vedle dalších měly být zapojeny například firmy z okruhu kopřivnické automobilky Tatra, která sama chystá nejen stavbu vodíkové plničky, ale i vlastní vodíkové nákladní automobily, nebo společnost Siemens.
