Teplárny Brno oznámily výrazné zdražování ve čtvrtek. Již teď je jisté, že ceny tepla půjdou nahoru i v Hodoníně. Jak moc, to prozatím netuší ani Městská bytová správa, která se o dodávky stará.
„Zatím nemáme ceny od dodavatele páry a vody, kterým je v Hodoníně ČEZ. S cenovou nabídkou by měli přijít zhruba za měsíc,“ informuje bytová správa s tím, že se zdražením je potřeba kvůli rostoucím cenám vstupů počítat. V Hodoníně přitom do bytů míří teplo přímo ze zdejší elektrárny.
Ani v Blansku si ještě ceny tepla pro další rok netroufnou odhadnout. Mají sice připravený kalkulační vzorec, ale chybí jim do něj zásadní vstupní údaj, a to cena plynu. Soukromá firma ZT energy, která v Blansku zajišťuje dodávky tepla ze soustavy centrálního zásobování, totiž právě teď soutěží nového dodavatele. Uprostřed energetické krize, kdy dodavatelé krachují či nepřijímají další zákazníky, přitom nejde o nic jednoduchého.
Společnost, přes niž firma soutěžila cenu energií na energetické burze EEX v německém Lipsku, totiž údajně rovněž směřovala ke krachu. „Energetický regulační úřad by firmě sice přidělil dodavatele poslední instance, ovšem to by nebylo pro koncové odběratele cenově výhodné. Snaží se tedy získat dodavatele s příznivějšími cenami,“ přibližuje mluvčí blanenské radnice Pavla Komárková.
Vstupní podklady do vzorce, podle kterého se bude určovat konečná částka, má firma dodat městu tak, aby zastupitelé cenu tepla pro další rok mohli schválit na prosincovém zastupitelstvu.
V Břeclavi slibují stejnou cenu
Konkrétní informace lidem ještě nedalo ani Znojmo či Vyškov. To v Břeclavi mohou zatím zůstat klidní. „Zásadní pro nás je, že máme smlouvu na nákup plynu na další dva roky, kde je cena zafixovaná,“ hlásí jednatel společnosti Teplo Břeclav Martin Marták. Břeclavané tedy mohou podle něj i příští rok počítat s tím, že budou topit za ceny z doby, kdy trh s energiemi ještě „nebláznil“.
Marták přitom počítá s tím, že firma zaplatí víc za elektřinu. Teplo Břeclav je v balíčku organizací, pro které ji každoročně v soutěži nakupuje město. Cenu pro koncové spotřebitele však podle něj zdražování elektřiny až tolik neovlivní, přičemž dnes lidé z Břeclavi platí 570,33 koruny za gigajoule.
Firma MND stopla příjem nových zákazníků
Turbulence na trhu s energiemi prohloubilo i středeční oznámení o krachu firmy Bohemia Energy, což její klienty uvrhlo do nejistoty. „Na Znojemsku jsou to stovky, ne-li tisíce lidí,“ sděluje senátor a starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09).
„Systém máme naštěstí nastaven tak, že nikdo nikomu nezavře kohout s plynem nebo nevypne elektřinu. Klienty si přeberou jiní dodavatelé a já bych si moc přál, aby je neždímali na smlouvách. Věřím, že regulátor bude situaci řešit,“ doplňuje.
Na neklidnou situaci zareagoval i velký jihomoravský hráč na poli energetiky. Moravské naftové doly (MND) kvůli tisícům poptávek denně dočasně pozastavily příjem nových zákazníků. Za nával zájemců podle MND může jednání jiných dodavatelů, kteří neunesli extrémní nárůst cen plynu a elektřiny na velkoobchodních trzích a zákazníkům vypověděli uzavřené fixace cen.
„S cílem zajistit všem našim stávajícím i novým zákazníkům dlouhodobě udržitelné a stabilní podmínky jsme se rozhodli příjem těch nových nyní pozastavit. Jakmile se situace na trhu uklidní, tak naši nabídku obnovíme,“ oznamuje ředitel marketingu MND Jan Sýkora.
Cenou hýbe zima, vítr i BrazílieZa to, že si připlatí za energie, „vděčí“ lidé (nejen) na jižní Moravě celé řadě okolností z celého světa. Prvním viníkem je dlouhá minulá zima, která v Evropě vedla k vyprázdnění zásobníků plynu. V létě se pak o něj musela Evropa přetahovat s Asií a Jižní Amerikou, s cenou zahýbalo i dramatické zvýšení poptávky ze strany Brazílie, která byla ochotna Evropu přeplatit. V Číně zase z bezpečnostních důvodů uzavřeli čtyřicet uhelných dolů a tento výpadek ve výrobě elektřiny se musel nahrazovat právě plynem. Negativní vliv mělo i málo větru v Německu a Dánsku, kvůli čemuž zdejší větrníky nevyrobily dost elektřiny. „Dalším faktorem je takzvaný Green Deal. Evropa chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální a využívá k tomu nástroje, které vedou k obrovskému zdražení emisních povolenek,“ podotýká ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. S cenou hýbe i stav zásob v Rusku. „Zdejší zásobníky byly po zimě na úrovni čtrnácti procent. V případě, že by do nich nyní plyn nevtláčeli, neměli by dostatečné zásoby na další zimu,“ vysvětluje Martin Pich, ředitel divize Trading Moravských naftových dolů. Od půlky října by Rusko mělo znovu začít posílat do Evropy dodatečné objemy plynu, což by mohlo ceny snížit. V tomto ohledu by mělo pomoct i zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 a znovuotevření čínských uhelných dolů v mongolské oblasti. Rizika však stále jsou. „Od 1. ledna v Německu vypínají jaderné a uhelné elektrárny. Energie bude chybět a je reálné riziko blackoutu. Ceny se můžou rozkolísat a jít do úrovní, které si dnes neumíme představit,“ říká Pich. Dalším nebezpečím jsou nízké stavy vody v severských zemích, které omezují zdejší nejdůležitější zdroj elektřiny. |
