První můj pohled je technologický, druhý pohled je generační a třetí se týká samotných investic.
Technologický vývoj
Vývoj technologií se i díky pandemii rychle posunul dopředu směrem k on-line přístupům a poskytování služeb okamžitě. Tento trend se jen těžko zlomí a je zřejmé, že i zarytí odpírači technického pokroku časem budou muset vzít do ruky mobil a řešit vše skrze něj. To dopadne na finanční instituce, kde se přehršel poboček a bankovních sídel postupně zredukuje a osobní kontakt bude potřebný především k řešení sofistikovanějších problémů.
Ostatně tento posun je vidět již nyní, kdy lze narazit na mnoho různých platebních platforem, investičních aplikací, srovnávačů pojistek, poskytovatelů úvěrů, elektronických peněženek a dalších systémů, které lze ovládat jedním prstem z pohodlí gauče.
Jednoduchý přístup na tento trh bude tlačit na efektivitu poskytovatelů a mnoho z nich se konce desetiletí nedožije a podle hesla vítěz bere vše, si budeme půjčovat opět od velkých hráčů. Na druhou stranu všechny tyto jednoduché služby budou opravdu levné a snadno přístupné.
Levná, ale nejistá konkurence
Konkurence těchto poskytovatelů bude tlačit na banky, které o tyto jednoduché služby přijdou (nebo je zlevní), a proto budou muset nabídnout komplexnější obsluhu klientů. Nicméně banky budou stále tou hlavní a skálopevnou jistotou, která bude garantovaná dohledem centrální banky. A tato jistota má svoji cenu.
Martin Mašát (1977)
 |
Určitě se totiž vyrojí mnoho „podnikavců“, kteří díky krásným slibům, jednoduchým mobilním aplikacím a neznalosti lidí, budou klienty obírat o peníze. Už nyní se objevují první „projekty“, kde investoři přišli o miliardy, a to například investicemi do prašivých dluhopisů (EMTC, Arca), investicemi do kryptoměn (krádeže, nesmyslný trading) či zhodnocením u geniálních traderů (Growing Way, J.O. Investment, WSM) a tak dál.
Mládí s nohou na plynu a stáří na brzdě
Vývoj jde dopředu až neskutečným tempem, ale ani investoři nemládnou. Za deset let se do produktivního věku dostane současná mládež, která zažila turbulentní devadesátky, krizové situace leda tak na pískovištích či za monitory u her z rádoby vtipných videí na YouTube či TikToku. A tomu bude odpovídat i přístup k riziku.
Lze očekávat, že se bude investovat více dynamicky. Už nyní investoři dávají peníze do nesmyslných či rizikových projektů jen s vidinou, že to lidem předtím vyšlo a oni se svezou také na vlně.
Typickým příkladem jsou kryptoměny, které jsou spíše jen příběhovou investicí s brutálním rizikem. Nový trend, který nejspíš přetrvá a najde si svoji pevnou pozici, je investování pomocí Tokenů zaznamenaných anonymně v Blockchainových databázích, za kterými se může skrývat nákup cenných papírů, nemovitostí, prostě čehokoliv. Tady totiž utíká svět i regulaci a lze se pomocí těchto instrumentů vyhnout kontrole, zdanění a vůbec přímé regulaci.
Opačným směrem, a tedy do konzervativnějších investic se budou stěhovat peníze budoucích důchodců, kteří jsou nyní na vrcholu sil a mají maximální výdělky, z nichž si dynamicky spoří na penzi. Po ukončení produktivního věku lze očekávat postupné zkonzervativnění nahromaděných úspor a jejich přesun do spotřeby. Však si chceme také užívat důchod jako západoněmečtí důchodci.
Zelený úděl
Už nyní můžeme v investicích sledovat sílící trend přesunu k „zeleným“ investicím. Bohužel se zde nejedná ani tak o racionální posun, jako spíše o lobbistický tlak politických a ekologických elit. Ty si na přesunu investic do jimi oblíbených sektorů a firem založily globální byznys, který se uchytil už i v evropském či českém právním systému.
Je to až k nevíře, jak lze bez logických a racionálních argumentů přesvědčit investory, že výnos není to nejdůležitější, ale že mají ze svých peněz podporovat vyvolené projekty i na úkor svého majetku, respektive s nadšením přijímat ztráty. A to se nechci pouštět do spekulací, jak se vyvolené „zelené“ projekty vybírají.
Zelené investování nabere časem na síle, ale zůstane zde i tak mnoho investorů, kteří nechtějí dotovat zelené vozy pro bohaté či platit dotace solárním „podnikatelům“. Ti se budou nadále soustřeďovat na porovnání výnosu a rizika a ne na jiné sekundární cíle. A pro tyto investory se i přes tlak na povinné zelené investování vytvoří vlastní trh, který časem nabere na síle. Důvodem je racionální uvažování nad podnikáním firem s jejich riziky, které nezávisí na dotacích či zákonem tlačených podporách.
Suma sumárum nemusíme se bát. Finanční trh byl, je a bude a akcie dál ponesou svých 8 až 10 procent. Dluhopisy by se mohly zase v klidu vrátit na svá 3 či 4 procenta. Investovat se ale bude z křesla a navíc budeme obklopeni zelení.
