V řadách nejsilnější německé strany panuje v posledních týdnech čím dál větší nervozita. Průzkumy naznačují, že Konzervativní unie CDU/CSU by po šestnácti letech vlády Angely Merkelové mohla skončit v opozici. Hlavní důvod? Kancléřka po sobě zanechává vakuum, které se nepodařilo zaplnit.
Stranický kandidát na kancléře Armin Laschet je sice zkušený pragmatik, proti jeho nominaci však reptá i podstatná část členstva. Jeho podpora mezi voliči (která ostatně nikdy nebyla moc velká) utrpěla zásadní ránu na konci července, kdy ho kamery zachytily, jak se směje při návštěvě záplavami zdevastovaného Erftstadtu.
Sice se omluvil, ale od té doby to s ním jde z kopce. „Členové CDU v mém volebním okrsku nám vzkazují, abychom jim neposílali žádné plakáty, na kterých je Laschetův obličej,“ cituje list The Financial Times nejmenovaného konzervativního poslance. „Pro naši kampaň je spíš přítěží než přínosem.“
Německo se otřepává z povodní, adept na kancléře se omluvil za smích |
Premiér Severního Porýní-Vestfálska je dnes v médiích i na sociálních sítích peskován za kde co: chaotický styl zvládání pandemie v nejlidnatější spolkové zemi, za to, že na mítinku popletl jméno poslankyně stojící po jeho boku, že si do záplavami postižených regionů nevzal holinky, že si během kampaně dal zmrzlinu...
 |
„Dostal se do negativní spirály, ze které se jen těžko může dostat ven. Cokoliv udělá, je za to rozcupován,“ popisuje současnou situaci šedesátiletého rodáka z Cách, který se ve vysoké politice pohybuje už téměř třicet let, odborník na moderní politické dějiny Německa Andreas Rödder z Univerzity v Mohuči.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
Laschet je považován za tak slabého kandidáta, že 70 procent voličů CDU/CSU v týden starém průzkumu vyjádřilo přání, aby uvolnil místo populárnímu bavorskému premiérovi Markusu Söderovi. Jenže na to už je pozdě, protože touto dobou už tisíce Němců odevzdaly svůj hlas korespondenčně.
„Trenér se nemění během hry,“ odmítl v úterý podobné spekulace ministr zdravotnictví za CDU Jens Spahn a připustil, že kampaň se zatím pro jeho stranu nevyvíjí moc dobře: „Musíme v příštích čtyřech týdnech zabojovat.“
Jako Angela, ale z konkurenční strany
Konzervativní unie v předvečer odchodu Angely Merkelové podle všeho skutečně svádí nejobtížnější předvolební boj od roku 1998, kdy dlouholetého kancléře Helmuta Kohla vyhnalo z funkce vítězství sociálního demokrata Gerharda Schrödera.
Zatímco na počátku roku CDU/CSU měla v průzkumech podporu 36 procent voličů, nyní je to o patnáct procentních bodů méně. V květnu ji na prvním místě předstihli Zelení, ty ovšem v poslední době stáhla k 17 procentům série přešlapů jejich kandidátky Annaleny Baerbockové.
Po letech první. Německá SPD se měsíc před volbami dostala do čela průzkumů |
A tak se nyní směje ten, kdo v průzkumech dlouho zůstával tím třetím vzadu. Sociální demokracie (SPD) by podle posledních sond mohla získat 25 procent hlasů a má šanci po šestnácti letech opět obsadit kancléřství.
Vzestup strany, která posledních osm let plnila roli menšího partnera v rámci velké koalice Angely Merkelové, živí především fakt, že lídr její kandidátky Olaf Scholz se nedopouští žádných velkých chyb. V čele kancléřství by ho rádo vidělo padesát procent Němců, což je dvakrát víc než u jeho hlavních rivalů.
Jako ministr financí byl hlavním iniciátorem velkorysého záchranného balíčku na pomoc pandemií zasažené ekonomice a v kampani razí jednoduchá hesla: dostupné bydlení pro všechny, stabilní penze a zvýšení minimální mzdy na dvanáct eur za hodinu.
Olaf Scholz participou da "entrevista sem palavras" da Süddeutsche Zeitung, na qual o entrevistado só responde por fotos. Uma das respostas foi essa foto, fazendo o famoso "losângo da Merkel". https://t.co/khN3L9ff3l
Především se však prezentuje jako přirozený nástupce Merkelové. Podobně jako stále velmi populární kancléřka je to za všech okolností klidný pragmatik, žádná velká gesta ani strhující projevy do jeho repertoáru nepatří. Jeho přednes je někdy tak strojový, že si vysloužil přezdívku „Scholz-o-mat“.
Volební stratégové SPD na této image úmyslně pracují a Scholz se dokonce nedávno objevil na obálce Süddeutsche Zeitung s prsty spojenými do typického merkelovského kosočtverce. Mezi některými konzervativními politiky tak vyvolal rozhořčení, že se chce „podloudně zmocnit dědictví“ kancléřky.
Liberální protestant z Hamburku v rozhovorech přiznává, že cílí i na dosavadní voliče z řad CDU/CSU, jimž kancléřka už nyní chybí. „Řada lidí mě vnímá jako sázku na jistotu, protože mám více vládních zkušeností než ostatní kandidáti,“ uvedl pro Financial Times.
Spory o klima i Afghánistán. V debatě adeptů na kancléře bodoval Scholz |
Pokud by se volby konaly dnes, měl by Scholz hned čtyři možnosti, jak sestavit vládu. A protože k vytvoření další velké koalice s konzervativci už v Berlíně není chuť, je čím dál pravděpodobnější vznik „semaforové“ koalice se Zelenými a FDP nebo ještě levicovější kombinace se Zelenými a postkomunistickou Levicí.
Právě poslední možnost posloužila v úterý Merkelové, jak do kampaně zasáhnout a vymezit se proti svému samozvanému nástupci. „Se mnou jako kancléřkou by nikdy nebyla koalice za účasti Levice. Zdali to samé sdílí také Olaf Scholz, zůstává otevřené,“ řekla kancléřka novinářům. „V tomto kontextu je jednoduše obrovský rozdíl pro budoucnost Německa mezi mnou a jím,“ dodala.
