Uhlídat netestované žáky? Jedině morové kříže na záda, říká ředitel

Neočkované děti čeká se zítřejším začátkem školy povinné testování. Ty, které ho odmítnou, musí mít při výuce na základkách roušku, středoškoláci respirátor. A to i v družině a venku, pokud nedodrží rozestupy. Ředitelé jihomoravských škol nicméně shodně věří, že takových žáků zítra naskočí minimum.

Stačí byť jen jeden žák, který nebude testován, a musí se chystat speciální opatření – samostatná toaleta nebo vyčleněný stůl v jídelně. 

„Pokud bude takových dětí víc, nedá se to uhlídat. Na chodbě školy musí mít roušku všichni, a jak dohled pozná, které dítě patří na jakou toaletu? To bychom jim museli dělat vápnem morové kříže na záda,“ připomíná ředitel brněnské Základní školy ve Svážné ulici Petr Punčochář středověké označování domů s nakaženými lidmi.

Tím, že ve škole testují metodou PCR, při které se jen poválí štětička na jazyku a odběr celé třídy je hotový za pár minut, doufá, že odmítači nebudou. Stejně jako Rostislav Novotný, první muž další brněnské základky v Gajdošově ulici.

Neproveditelné, myslí si o pravidlech. „Kantoři rotují ve třídách, takže děti máme nějakým způsobem stigmatizovat, dávat jim na ruce zelené a červené pásky?“ přemítá Novotný podobným způsobem jako jeho kolega. 

Zároveň si myslí, že dítě, které odmítne test, si nenasadí ani roušku. V tom případě by ve škole vůbec nemělo být. „Ale i vládní politici připustili, že to hraničí s porušením práv na vzdělávání. Do toho se jako ředitel rozhodně pouštět nehodlám,“ reaguje.

Vlastní testy, třeba plivací, si mohou žáci přinést do mikulovské základní školy v ulici Hraničářů. I proto si její ředitel Miroslav Pokorný nemyslí, že je testování „újma“, kterou nejde snést. Souhlasí i s rouškami ve společných prostorách. „Je to nekomfortní, ale věřím, že ochrání ostatní,“ vysvětluje.

I v této škole se objevuje část rodičů, kteří nařízení odmítají. „Přišly mi dvě zprávy, že dítě nenastoupí. Sice žádnou podporu ve formě distanční výuky poskytovat nemusíme, ale i tak se to snažíme individuálně řešit, domluvit se. Mám z toho těžkou hlavu,“ přiznává Pokorný.

Konec dotovaných PCR testů?

Všichni ředitelé doufají v přísliby, že školy nezavřou ani v případě většího nárůstu nemocných s covidem-19. Testovat se má s rozdanými antigenními testy, školy mohou využít i PCR, pokud si je zajistí. 

Tornádo a školní rok

Obce, v nichž tornádo napáchalo milionové škody na školních budovách, řešily start vyučování prakticky celé prázdniny. V Moravské Nové Vsi začátek školního roku odsunuli až na pondělí, žáci z Hrušek budou několik měsíců dojíždět do Tvrdonic, kde obsadí léta prázdnou starou školu, starší děti z mateřinky najdou zázemí v Lanžhotě. V Lužicích a Mikulčicích se tornádo školám víceméně vyhnulo, děti tak zamíří do známého prostředí.

Ředitel Novotný se obává, že s těmi bude po začátku září konec. „Má se testovat v okresech s vysokým výskytem a ministerstvo už sdělilo, že si nevybereme a dostaneme antigeny. Peníze došly. Všichni vidí, že testování může být nekonečné a provázet celý školní rok. Už se do toho nehrnou městské části ani školy, neumím si představit zřizovatele, který by to dál dotoval,“ dodává Novotný, jenž mluví o vyhozených penězích, když „vyplácali“ půl milionu a neměli jediný pozitivní záchyt.

Na šetrnější testy se často zprvu skládali rodiče, to ale zdaleka nestačí. Konkrétně v Brně je magistrát proplácel školám krátce v květnu napůl s městskými akciovkami, než PCR testy začal podporovat stát. Peníze na účtech škol ale stále chybí.

„Město nám z poloviny zaplatilo jeden testovací den, zbytek má poslat jedna z městských firem v září. Od státu jsme zatím neviděli ani korunu. Takže jsme pořád 400 tisíc minus, peníze musíme brát z jiných položek rozpočtu, ze kterých máme nakupovat, vybavovat,“ líčí ředitel Punčochář.

Část škol zkusí kombinovanou výuku

Asi šestice jihomoravských škol se pustí do náročnějšího úkolu – zapojí se do pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání, budou tedy střídat klasické hodiny ve třídě s online přístupem. Projekt má ověřit, jestli se distanční výuka může stát součástí běžného vzdělávacího procesu. Je na každé škole, jak si učební model naplánuje. 

Obchodní akademie v Blansku zase vymyslela, že zařadí dva týdny distanční výuky do každého pololetí. „Porovnáme, jak se probrání učiva daří při distančním a normálním přístupu. Myslím, že je to zajímavá myšlenka a může zpestřit výuku,“ říká ředitel Petr Bouda. Většinu škol ale projekt neoslovil, podle ředitelů je i kvůli „sociálnu“ nejlepší, když jsou děti osobně ve třídách.

„Líbí se nám ta flexibilita, ale konečnou podobu hodláme ladit s rodiči, kterým z nějakého důvodu nevyhovuje třeba individuální vzdělávání, aby měli ještě nějakou zlatou střední cestu,“ nastínila například Gabriela Boček Ježková z brněnské Základní školy Ježek bez klece.