Haščákovi obhájci rozhodnutí generálního prokurátora v prohlášení pro média uvítali. Zatím se však k jeho obsahu nechtějí vyjadřovat, protože text rozhodnutí se zdůvodněním jim ještě nebyl doručen. Ze stejného důvodu se ani jejich klient zatím nechce vyjadřovat ke svému dalšímu postupu.
„Sdělení generální prokuratury „jen potvrzuje názor klienta, že byl v prosinci 2020 obviněný (vzatý do vazby) bez jakéhokoli skutkového základu“, uvedli Haščákovi advokáti.
Haščák čelil obvinění z uplácení a praní špinavých peněz v rámci staré kauzy Gorila, která se týká podezření z uplácení vysokých slovenských politiků a úředníků právě ze strany Penty.
Haščák se podle spisu z případu a kolujících nahrávek scházel s politiky a dalšími vlivnými lidmi v bytě v bratislavské Vazovově ulici. A právě za 200 tisíc eur si měl nahrávku ze spisu koupit od někdejšího ředitele kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS Ľubomíra Arpáše.
I on a jeho žena byli kvůli tomu obvinění. Podle dřívějších informací slovenských médií policie podezírala Arpáše z toho, že ze SIS vynels nahrávky z odposlechů ze zmíněného bytu. Podnikateli Haščákovi hrozilo dvanáct až dvacet let vězení. Stíhání všech tří obviněných však nyní zrušil přímo generální prokurátor Maroš Žilinka.
Rozhodnutí zdůvodnil nedostatkem důkazů, přičemž se podle listu Sme ztotožnil i s názorem Nejvyššího soudu. Ten uvedl, že „orgánům činným v trestním řízení se v předmětné věci nepodařilo zajistit důkazy v takovém množství a kvalitě, které by v tomto stádiu trestního řízení umožňovaly vyvodit podezření v určité rozumné míře pravděpodobnosti, že obvinění se skutků tak, jak jsou jim kladeny za vinu, dopustili“.
Generální prokurátor pak dodal, že výpovědi svědků nepotvrzují důvodnost vzneseného obvinění a že byl porušen zákon v neprospěch obviněných. Zohlednil také nálezy Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva.
Arpáš v minulosti tvrdil, že informace a analýzy odevzdával někdejšímu šéfovi tajné policie StB v komunistickém Československu Alojzi Lorencovi, který spolupracoval s Pentou. Penta nekalé jednání v kauze Gorila od začátku popírá.
Haščák byl ve zmíněném případu zhruba měsíc ve vazbě. Po obvinění se vzdal výkonných pozic v Penta Investments a také začal na rodinu převádět svůj podíl v Penta Investments Group Limited, což je základní vlastnický fond celé skupiny.
Pochybnosti v souvislosti s informacemi o úniku nahrávky z SIS dříve vyslovil její tehdejší šéf Vladimír Pčolinský. Podle jeho slov není jisté, že Arpáš měl přístup ke zvukovému záznamu ze zmíněné aféry.
Zastaveno i stíhání Pčolinského
Také Pčolinský si přitom nyní může oddychnout. Na jaře přišel o funkci ředitele SIS poté, co byl v jiném případu obviněn z korupce. Generální prokuratura však nyní osvobodila i jeho. Své rozhodnutí zdůvodnila blíže neupřesněnými procesními pochybeními a chybějícími důkazy v případu.
„Obvinění byla od začátku nezákonná a nebyla založena na pravdivých informacích,“ řekl Pčolinský po propuštění z vazby. Tvrdil, že rozhodnutí o zrušení stíhání prokuratura zdůvodnila asi na 75 stranách.
Úřad speciální prokuratury, který je zvláštní složkou prokuratury a který na vyšetřování zmíněné kauzy dohlížel, označil verdikt generální prokuratury za svého druhu ojedinělý.
Slovenská policie zadržela kvůli korupci šéfa tajné služby Pčolinského |
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová označila zrušení obvinění Pčolinského za překvapivé, a to o to více, že teprve minulý týden senát Nejvyššího soudu a předtím jiné jeho senáty neshledaly důvody ke zrušení vazebního stíhaní Pčolinského.
Pčolinský čelil obvinění, že společně s bývalým náměstkem SIS přijal od stíhaného podnikatele Zoroslava Kollára úplatek ve výši čtyřicet tisíc eur (přes jeden milion korun) za to, že jej tajná služba nebude dále odposlouchávat a nebude se zabývat jeho osobou. Policie nakonec Kollára zatkla koncem října minulého roku.
Exšéfa SIS zadržela a obvinila policie letos v březnu. Před soudem vypovídal téměř šest hodin. Po rozhodnutí o vzetí do vazby byl převezen do věznice v Leopoldově. Šéfem SIS se stal po loňských parlamentních volbách, po kterých si nová čtyřčlenná vládní koalice za jeden z hlavních cílů dala potírání korupce.
Nová éra ve slovenské justici. Přichází muž, jenž stál proti Kočnerovi |
V reakci na zmíněné obvinění Pčolinský požádal o odvolání z čela SIS. Jeho advokátka Eva Mišíková tehdy uvedla, že její klient obvinění vnímá jako snahu o diskreditaci své osoby, ale vzdává se funkce, protože si není jistý, „zda má smysl v takovýchto poměrech působit“. Novým šéfem této instituce se pak v květnu stal tehdejší náměstek Michal Aláč.
Stíhaný policejní prezident rezignoval
Rezignaci pak v úterý ohlásil slovenský policejní prezident Peter Kovařík. Z čela policie chce odejít v polovině září. Minulý týden ho policie obvinila ze zneužití pravomocí a z maření spravedlnosti. „Nedokážu si představit svou další činnost coby policejní prezident, který je stíhán. Musím respektovat, že jsem obviněn. Pro všechny musí platit stejný metr,“ řekl v úterý Kovařík.
Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec, kterému se podle zákona policejní prezident zodpovídá za výkon své funkce, Kovaříkovo rozhodnutí uvítal. Je však zároveň přesvědčen, že obvinění šéfa policie bylo účelové a Kovařík protiprávně nejednal. O dalším postupu ohledně policejního prezidenta hodlá ministerstvo vnitra informovat v příštích dnech.
Kovařík už dříve označil své stíhání za pokračování tlaku na policii kvůli vyšetřování citlivých kauz elitní policejní složkou NAKA a proti obvinění podal stížnost. Prokuratura ho obvinila kvůli tomu, že v červenci přerušil akci policejní inspekce vůči svědkům v případech, které NAKA vyšetřuje.
Dva ze zmíněných svědků, které policejní inspekce obvinila kromě jiného z křivé výpovědi, uprchli. Jednoho z nich mezitím zadrželi příslušníci NAKA, další podle médií požádal o azyl v Chorvatsku. Podle Kovaříka policejní inspekce porušila při zmíněném zásahu interní předpisy.
PŘEHLEDNĚ: Ficovo Slovensko se rozpadá. Koho už policie zatkla? |
Kovařík je třetím policejním prezidentem v řadě, který čelí stíhání. Jeho dva předchůdci v čele policie však byli obviněni až poté, co funkci opustili. Slovenská média i v souvislosti se zmíněným případem policejní inspekce a postupem prokuratury psala o válce v bezpečnostních složkách.
Jejím důvodem má být kromě jiného stíhání několika desítek bývalých vysokých úředníků, podnikatelů či představitelů různých institucí včetně policie a justice z období, kdy byli u moci sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Jeho strana skončila po loňských volbách v opozici.
Například portál Aktuality.sk napsal, že Kovařík není pachatelem, ale obětí.
„Není nominant oligarchů, kteří by chtěli zakládat tajná společenství, aby mohli vydírat podnikatele, krýt mafii a sloužit politikům. Nepřišel zametat kauzy pod koberec. Navzdory tomu, nebo právě proto, je trestně stíhaný,“ uvedl portál.
Někteří ze stíhaných ve zmíněných i korupčních kauzách se mezitím přiznali a začali spolupracovat s policií. Jejich věrohodnost dlouhodobě zpochybňuje expremiér Fico, jehož strana také navrhovala mimořádnou schůzi sněmovny o odvolání ministra vnitra. Kvůli obstrukci části poslanců se schůze ale nekonala.
1. prosince 2020 |
