Poslední dva roky firmu zaměřenou na těžké strojírenství výrazně ovlivňuje pandemie i přesto, že výrobu zastavit nemusela.
„Loňský rok nebyl úplně jednoduchý. Přes počáteční obavy z vývoje trhu dopadla velmi dobře metalurgie, kde firma splnila svůj byznysový plán. Loňský výsledek strojíren byl proti očekávání nižší asi o dvacet procent. Hlavní důvod byl, že někteří zákazníci čekali s rozhodnutím ohledně investic, které se přesouvají do letošního a příštího roku,“ řekl při setkání s novináři generální ředitel Žďasu Pavel Cesnek.
 |
Loni měl Žďas tržby přes 2,2 miliardy korun, což je meziročně o více než půl miliardy slabší výsledek.
V letošním roce si podle Cesneka vedou strojírny po ztrátách v prvním čtvrtletí lépe a i další vyhlídky považuje za dobré. Situaci v metalurgii ovlivňují pohyby cen vstupních surovin a energií.
Slabá podpora exportérů od státu
Obrovským tématem pro těžký průmysl jsou podle ředitele Cesneka i emisní povolenky a slabá podpora exportérů od státu. Zelenou politiku Evropské unie a odklon od uhlí považuje za příliš překotné.
„Ale největší bolest jsou lidé. V průmyslu chybí kvalifikovaní lidé, je to boj o každého zaměstnance,“ míní Cesnek.
Když v roce 2016 koupil žďárský podnik od Železáren Podbrezová čínský investor - nejdříve společnost CEFC a poté CITIC Europe Holdings - měla firma zhruba 2 400 zaměstnanců. Nyní je to o sedm stovek méně.
Jednou z největších změn ve struktuře Žďasu byl před třemi roky vznik divize energetiky.
„Velkou část naší produkce dodáváme pro energetický průmysl. Ale byla škoda mít z toho jen nízkou přidanou hodnotu,“ říká Lukáš Chmel, ředitel divize Energetické projekty.
„Snažíme se v i metalurgii a strojírenství nedodávat pouze zařízení, ale jdeme do celých funkčních zařízení nebo dokonce provozů, například na výrobu železničních kol. Rozhodli jsme se jít tímto směrem i v energetice a dostat výrobu na vyšší úroveň,“ vysvětluje.
Stěžejní jsou pro firmu zakázky v Rusku
Klíčová je nyní pro žďárskou firmu zakázka pro jeden z největších ocelářských podniků v Rusku, Magnitogorskij metalurgičeskij kombinat (MMK), pro který Žďas dodává stomegawattový energetický zdroj.
„Projekt už je v realizaci, v tomto týdnu předáváme první fázi basic designu, budeme vystavovat první realizační fakturu. Očekávaná doba výstavby je tři a půl roku,“ uvedl Lukáš Chmel.
Na největší české exportní zakázce do Ruska za posledních 15 let spolupracuje Žďas s dalšími tuzemskými firmami. Hodnota zakázky je 4,3 miliardy korun.
Žďasu se také daří strategická spolupráce s ruským státním energetickým gigantem Rosatom. „Bez ohledu na politickou situaci je pro nás Rusko významným trhem,“ zmínil Pavel Cesnek. Celý certifikační proces trval déle než rok a Žďas je jedinou českou firmou, která může napřímo dodávat Rosatomu.
Naopak zatím stojí plány mateřské skupiny CITIC na výrobu hliníkových disků v areálu Žďasu, mělo by jít o investici ve výši až 8 miliard. CITIC Dicastal je největším výrobcem hliníkových komponentů kol a podvozků na světě.
„Aktivita se zpomalila. Projekt je interně připravený, ale čeká se na vhodnou chvíli. Automotive průmysl neroste, covid bohužel zamíchal kartami. Čeká se, až se situace uklidní,“ vysvětluje Pavel Cesnek.
Novým hitem Žďasu je malá vodní turbína Vedení Žďasu si hodně slibuje od zdokonalené Sedláčkovy turbíny, která umožní výrobu elektrické energie i na malých spádech. Vedení strojírenské a metalurgické firmy Žďas si v budoucnu hodně slibuje od celosvětově patentované Sedláčkovy turbíny. Jde o unikátní malou vodní bezlopatkovou odvalovací turbínu, které stačí k výrobě elektrické energie i menší proud vody a slabý spád. Prostřednictvím firmy PROTUR Precession Rolling Turbine, v níž má Žďas pětinový podíl, plánuje žďárský podnik spuštění sériové výroby malé turbíny, jíž pomohl k přechodu z akademické do komerční fáze. „Docent Miroslav Sedláček před lety vymyslel nový princip využití vlastností víru vody k výrobě elektrické energie na malých spádech,“ vysvětluje za Žďas Lukáš Chmel. „Je to zajímavé zařízení, které jsme během tří čtyř let dostali do finální fáze. Z odvalovací turbíny nyní dostáváme okamžitý výkon půl kilowattu,“ dodává Chmel s tím, že půjde výkon zdvojnásobit. Čistě ekologickou turbínu, jejíž výhodou jsou malé rozměry, už v praxi vyzkoušeli například v okruhu chladicích věží ve svém areálu, ve žďárské čistírně odpadních vod nebo v sádkách žďárského zámku. Firma už spolupracuje se společností ČEZ, první turbíny zprovoznila v areálu jeho elektráren Ledvice a Prunéřov, chystá se její využití i v Dukovanech a Temelíně. Poptávka je podle vedení firmy vysoká i ze zahraničí. „Do budoucna míříme na rozvojové státy,“ míní Lukáš Chmel. Jak rychle se turbína ze Žďasu masově rozšíří, bude záležet hlavně na tom, jestli ji stát zařadí mezi dotované obnovitelné zdroje. |
