Zatímco se Tálibán pokouší v Afghánistánu o transformaci z povstaleckého hnutí na fungující vládu, ekonomická situace země se každým dnem zhoršuje. Obyvatelům chybějí peníze, v bankomatech ve městech žádné nezbyly a banky zůstávají zavřené, což mnoha lidem znemožňuje přístup ke svým úsporám.
Čína lační po afghánském nerostném bohatství, země sedí na bilionech dolarů |
Nefungují ani pobočky mezinárodních společností jako Western Union či MoneyGram, které poskytují převody peněz. Afgháncům tak nemohou pomoci ani jejich příbuzní či přátelé ze zahraničí. Pro mnohé z nich byly mezinárodní převody důležitým zdrojem financí, jejich celková výše byla podle odhadů zhruba 800 milionů dolarů (17,4 miliardy Kč) ročně, tvořily tak čtyři procenta afghánského hrubého domácího produktu.
K opětovnému zprovoznění těchto služeb v dohledné době nejspíš nedojde, jelikož měna afghán se hroutí a země začíná pociťovat akutní nedostatek tzv. tvrdé měny (jež slouží jako stabilní a spolehlivý uchovatel hodnoty, pozn. red.), což je v případě Afghánistánu zejména americký dolar.
„Stabilitu afghánu zajišťovaly doslova tuny amerických dolarů, které pravidelně proudily do Kábulu, někdy i každý týden. Pokud Tálibán tyto dodávky neobnoví, je zde reálné riziko devalvace měny,” řekl deníku The Guardian Graeme Smith, analytik britského think-tanku Overseas Development Institute.
Závislost Afghánistánu na zahraniční pomoci potvrzují data Světové banky, podle nichž tyto finance vytvářely zhruba polovinu hrubého domácího produktu země a tamní vláda jimi platila 75 procent svých výdajů. Nyní se však přísun peněz ze zahraničí zastavil, USA totiž odřízly zemi od rezerv afghánské centrální banky v hodnotě přes devět miliard dolarů, které měla uložené ve Spojených státech.
Hyperinflaci nelze vyloučit
Ve středu pak odstřihl Afghánistán od peněz i Mezinárodní měnový fond (MMF). Tento týden měla země obdržet zhruba 450 milionů dolarů (téměř 10 miliard Kč) z balíku v hodnotě 650 milionů, jejž MMF tento měsíc přiklepl takzvaným rozvíjejícím se zemím na boj s ekonomickými důsledky pandemie.
Hodnota afghánu vůči dolaru se od začátku srpna snížila o zhruba sedm procent. Podle Anwity Basuové, analytičky výzkumné společnosti Fitch Solutions, nelze vyloučit další pokles ani hyperinflaci, právě kvůli zamezení přístupu k rezervám v zahraničí. Fitch odhaduje, že afghánská ekonomika by se mohla po vítězství Tálibánu propadnout až o 20 procent.
Drogy, nerosty, běženci a Čína. „Jiný“ Afghánistán může zruinovat sousedy |
Zatímco před dobytím Kábulu stál jeden americký dolar 80 afghánů, nyní je to 86. Afghánci se je proto snaží co nejrychleji vyměnit, dolary však v zemi nejsou. „Tok dolarů do země do značné míry ustal. Lidé, kteří mají úspory v místní měně budou spěchat, aby je vyměnili za dolary. Pokud dolary nebudou, zkusí je vyměnit za zboží a ceny budou růst,” uvedl minulý týden Ed Dolan z washingtonského think-tanku Niskanen Center.
Vysoká inflace, se kterou se země potýkala už před nástupem Tálibánu, tak nejspíš dál poroste. Ceny potravin jako je například mouka, olej či rýže vzrostly o 10 až 20 procent během několika dnů, píše agentura Reuters.
„Z krátkodobého hlediska to může mít katastrofální následky. Hrozí zde kolaps měny a finanční krize, která dolehne na běžné lidi,” řekl deníku The New York Times Justin Sandefur, analytik z neziskové organizace Center For Global Development.
7/Currency spiked from a stable 81 to almost 100 then back to 86. I held meetings on Saturday to reassure banks and money exchangers to calm them down. I can’t believe that was one day before Kabul fell
Afghánská banka AUB (Afghan United Bank) pravidelně zveřejňovala výměnné kurzy na svém Facebooku, 12. srpna s tím však přestala. Značnými výkyvy pak prošel kurz afghánu v sobotu 14. srpna, den předtím než Kábul padl.
„Kurz vystřelil ze stabilních 81 (afghánů za jeden dolar) na 100 a pak zpět na 86. V sobotu jsem ještě pořádal schůzky, abych uklidnil bankéře a směnárníky,” popsal na svém Twitteru guvernér centrální banky Ajmal Ahmady, který den poté ze země uprchl.
