V závodu automobilů vyrobených do roku 1939 startovalo 117 vozidel. Na cestu z Prahy do Bratislavy a zpět se závodníci vydali ve čtvrtek. Do cíle u Národního technického muzea dorazila v sobotu v podvečer.
Závod historických automobilů, které soutěží v šesti kategoriích podle obsahu válců, je rozdělený na tři etapy. Závod se nejede na maximální rychlost jako původně za první republiky, ale jako jízda pravidelnosti, přičemž úkolem závodníků je co nejvíce se přiblížit průměrné rychlosti 45 kilometrů v hodině.
Zároveň plnili i další dílčí úkoly. Vedle hlavního vítěze pořadatelé ocenili také tři nejlepší posádky v sekcích podle obsahu válců, ve slalomu či v kategorii Dámský pohár.
Na první etapu, spočívající v přejezdu mezi Prahou a Bratislavou, se účastníci závodu vydali ve čtvrtek v ranních hodinách (na start se podívejte zde).
 |
Následovala slovenská etapa, kdy závodníci mimo jiné soutěžili při zdolávání vrchu Pezinská baba. Ve třetí etapě museli účastníci závodu ujet trasu ze slovenského hlavního města zpět do české metropole.
Z Hviezdoslavova náměstí v centru Bratislavy motoristé vyjeli v sobotu ráno. Po cestě je čeká zkouška zručnosti, tedy slalom na uzavřeném úseku mezi Záhorskou Bystricí a Stupavou. Do Prahy dorazili přes Přibyslav, první vozy byly u Národního technického muzea před pátou hodinou, většina startovního pole dorazila mezi šestou a sedmou.
První z přijíždějících vítala zhruba stovka lidí, později přihlížejících přibylo. Vozy si fotografovali, vyptávali se posádek na zážitky a v cíli tekl také sekt.
Absolutním vítězem závodu se stal Pavel Procházka s vozem Praga Alfa z roku 1922. Procházka po vyhlášení v Národním technickém muzeu řekl, že vítězství je překvapení. Zdůraznil, že úkolů je během závodu mnoho a řada věcí se také může pokazit, úspěch je podle něj „trošku díl náhody.“ Závodník však také uvedl, že ačkoliv byl jeho vůz v soutěži nejstarší, neměl na trase ani jeden problém. Procházka se závodů historických aut účastní řadu let, veterány začal sbírat, když mu bylo sedmnáct - počátkem 80. let. Podotkl, že v budoucnu určitě pojede znovu a na opětovném vítězství nelpí.
„To je sebemrskačství. Záda mám zpocená, nohy mám opálené, prsty mám spálené od vejfuku. A podívejte se na můj nos,“ popsal dojmy z trasy známý brněnský veteránista a vydavatel magazínu věnovaného historickým automobilům a motocyklům Karel Kupka, který jel trasu ve voze Sénechal SS z roku 1924. Jeho posádka na trase musela vypořádat s uvolněným setrvačníkem. „Museli jsme půlku auta rozebrat,“ podotkl Kupka, který patří k pravidelným účastníkům retro jízdy.
Už posedmé se závodu zúčastnil také Vratislav Veselý, který k muzeu dojel kolem páté odpolední se svým tatínkem Vratislavem. „Úžasný. Bylo nám vedro, ale bylo to nádherný. Stálo to za to,“ shrnul Veselý. „Ta trasa jako taková náročná není, ale nejnáročnější je udržet to vozidlo v provozu, udržet řidiče ve stavu bdělosti,“ dodal pak závodník, který závod absolvoval v BMW 315 z roku 1934.
V cíli probíhala prezentace vozů, v níž pořadatelé představili jednotlivé posádky, auta i řadu zajímavostí. Lidé mohli také spatřit několik vozů, které závod absolvovaly i v meziválečném období. V závodu automobilů vyrobených do roku 1939 letos startovalo celkem 117 vozidel.
Ředitel závodu Miroslav Krejsa řekl, že do cíle nedorazilo do 15 aut, což označil za stále dobrý výsledek. Trasu absolvovala i novější auta, ta však nebyla účastníky závodu.
Retro jízda, kterou pořádá Spolek 1000 mil československých spolu s Veteran Car Clubem Praha, Autoklubem ČR a Design Veteran Car Clubem Bratislava každoročně od roku 2015, obnovuje tradici slavného automobilového závodu ze 30. let minulého století.
Rychlostní závod cestovních automobilů se konal na tehdy nejdůležitější domácí silniční trase Praha - Bratislava - Praha a účastníci ji absolvovali dvakrát, celkově tedy téměř 1600 kilometrů. Letošní ročník je podle organizátorů připomínkou 120. výročí narození automobilového závodníka Bohumila Turka, jehož kariéru ukončila v roce 1935 havárie právě v závodě 1000 mil československých.
