Protesty tehdy trvaly dva týdny, od 25. července 2011, a neobešly se bez tvrdého zásahu policistů. Ti tehdy zadrželi 212 demonstrantů. Zpacifikovali je pomocí hmatů a chvatů a odvezli je z lesa v poutech.
Událostí se následně zabývaly soudy, naposledy ji řešil ještě v roce 2019 Ústavní soud. Ten dal za pravdu dvěma demonstrantům, kteří si stěžovali, že se vyšetřovatelé z Generální inspekce bezpečnostních sborů dostatečně nezabývali brutálním a pro zadržované ponižujícím policejním zásahem, který v několika případech končil zraněním.
 |
„Bylo porušeno právo na účinné vyšetřování činu,“ konstatoval před třemi lety soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Ačkoli soudy tuto mimořádnou událost již uzavřely, dodnes není v národním parku Šumava shoda, kdo spor kolem kácení kůrovcem napadeného lesa vyhrál a na čí straně bylo právo.
Hnutí Duha, které protest vyvolalo, i někteří odborníci jsou přesvědčeni, že aktivní obrana stromů zachránila v lokalitě les i zde hnízdícího tetřeva hlušce. Navíc akce přispěla ke změnám ve vedení správy parku a na ministerstvu životního prostředí. Pokyn k plošnému kácení dal tehdy šéf národního parku Jan Stráský.
„Blokáda se stala – stejně jako ta předešlá, v roce 1999 na Trojmezí – významným milníkem vývoje národního parku. Zastavila jeho destrukci a vyvolala diskusi o významu všech národních parků a také o novém zákonu. Dramaticky zasáhla do života jejích účastníků,“ tvrdí expert na ochranu lesů Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Podle profesora Pavla Kindlmanna z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR se díky blokádě podařilo zachránit jedinečné zbytky smrkového lesa a místo holiny zůstaly u Ptačího potoka přirozené ekosystémy.
Demonstranti zachránili 280 hektarů
Těžaři vykáceli 32 hektarů lesa, demonstrantům se ale 280 hektarů podařilo zachránit. Za nelegální kácení i v jiných lokalitách dostal park od inspekce životního prostředí pokutu. S pozitivním přínosem blokády nesouhlasí starosta Modravy Antonín Schubert.
Před deseti lety zorganizoval přímo do jejího epicentra pochod několika desítek obyvatel na podporu dřevorubců. Na konci jim rozdávali borůvkové koláče.
„Borůvkami se živí i tetřev hlušec. Jsem přesvědčený, že správa parku postupovala správně a soudy to potvrdily. Bohužel se v takových případech dostáváme do situace, kdy jsou zákony nejednoznačné. Přirovnal bych to k dnešní polemice kolem předpisů v souvislosti s koronavirovou pandemií,“ míní starosta Schubert.
Podotkl, že právě těžba dřeva celý aparát Správy národního parku Šumava živí. S ekology se shoduje jen v tom, že v místě kůrovcem zničeného lesa už vyrážejí nové smrky, které rostou samovolně bez umělého vysazování.
27. července 2011 |
