Ke změření síly tornáda se používá Fujitova stupnice, která tyto jevy dělí do šesti stupňů od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5, který se celosvětově vyskytuje pouze ve dvou procentech případů.
Podle serveru Teraz.sk slovenští meteorologové odhadli sílu čtvrtečního tornáda předběžně na F2 s tím, že pro přesnější určení je nutný podrobnější průzkum napáchaných škod.
Tornádo se ve čtvrtek nevyskytlo jen na Slovensku, ale i na jihovýchodě Polska, ve městech Rzeszów a Józefów. „V tento den (čtvrtek) se v karpatské oblasti vlnila studená fronta, v jejímž rámci postupovala z Maďarska přes Slovensko do Polska tlaková níže. Těsně před jejím přechodem přes naše území vznikly v okolí Slanských vrchů přeháňky a s jednou z nich bylo spojeno i tornádo v obci Petkovce,“ popsal meterolog Miroslav Šinger.
Zdůraznil, že v oblasti byly jen přeháňky a meteorologové nezaznamenali jediný blesk. Případ tak dokumentuje možný výskyt tornáda i bez bouřky.
Letos na Slovensku zaznamenali tornádo už 22. dubna ve východoslovenské obci Ploské u Košic. V Petkovcích ale živel napáchal vážnější škody, tornádo poškodilo obytné domy a některé zůstaly bez střechy.
„Bylo vidět, jak se točí vír a všechno zvedá nahoru. Plechy ze střech to odneslo možná 100 metrů. Přehnalo se jen spodní částí obce. Trvalo to možná minutu, ale demolovalo to všechno. Je tady spoušť,“ popsal starosta Pavol Hybala. Dodal, že podle jeho informací nebyl nikdo zraněn. Podle hasičů bylo nahlášeno poškození čtyř rodinných domů, které přišly o střechy.
Tornádo se na konci června přehnalo rovněž Břeclavskem a Hodonínskem. Na Moravě tehdy poničilo kolem 1200 domů, asi 200 z nich muselo být zbouráno. Šest lidí zemřelo. Bouře způsobila škody za miliardy korun. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) škody odpovídají síle F4, kdy se rychlost větru pohybuje od 267 do 324 kilometrů v hodině.
Pod prášky a zlobou je vám všechno jedno, napsala žena vyhrožující starostce |
Tornáda se nejčastěji vyskytují v jarních měsících v oblasti středozápadu a jihu Spojených států, kde se nachází takzvaný tornádový pás a USA každoročně zasáhne přes 1100 tornád. Tento ničivý větrný jev se však nevyhýbá ani Evropě, byť ji zasahuje s menší četností a intenzitou.
Podle Evropské laboratoře pro výzkum silných bouří (ESSL) bylo v letech 2010 až 2020 na evropském kontinentě zaznamenáno 3287 tornád. Z nich bylo 329 o síle F2 (způsobující značné škody s nárazy větru 180 až 250 km/hod), 28 o síle F3 (vážné škody, vítr v nárazech o rychlosti 250 až 330 km/hod) a dvě o síle F4 nebo F5 (zničující až ohromující škody, nárazy větru 330 až více než 420 km/hod).
Nejtragičtějším evropským tornádem ve 20. století byla větrná smršť, která se v červnu 1984 přehnala rychlostí až 360 km/hod. v okolí ruských měst Jaroslavl a Ivanovo a zabila na 90 lidí.
Tornádo na Moravě:
