Nejprve ho v tunelu Saitama Super Areny odchytávali američtí reportéři.
Když odpověděl na všechny zvídavé dotazy, přišli ti španělští a Tomáš Satoranský okamžitě přepnul do španělštiny.
Až pak dorazil na rozhovor k nám.
„Česky?“ zeptal se s úsměvem.
Klidně můžeme španělsky, jestli chcete, nabízíme českému kapitánovi.
„Nene, už ne,“ směje se.
Tomáši, trenér Ronen Ginzburg řekl, že vás trápí vážné zranění, o co jde?
Od prvního zápasu s Íránem mám docela vážně zraněná třísla. Už na konci utkání jsem to začínal cítit, musel jsem pak duely s Francií i USA hrát pod prášky. Tohle je zranění, u kterého potřebujete čas, aby se vyléčilo.
A toho na olympiádě moc není.
Přesně. Na takovém turnaji moc času nemáte. Je to olympiáda, o které roky sníte, takže jsem v tom nechtěl kluky nechat. Ono nebylo o čem se bavit, jestli budu hrát… Vůbec jsem neuvažoval, že bych nehrál, protože jsem se vždycky takového turnaje chtěl zúčastnit.
Jaké to tedy dneska bylo proti Spojeným státům?
Samozřejmě strašně těžké, fyzicky velmi náročné utkání. Myslím si, že jsme si nezasloužili prohrát o tolik, ale oni ukázali svou obrovskou sílu. Jejich největší síla je v tom, že jakýkoliv hráč se může rozehrát ke skvělému výkonu, a samozřejmě ta jejich individuální síla je neuvěřitelná. Jayson Tatum dával strašně těžké střely a my jsme nedokázali navázat na ten první poločas, kdy jsme hráli dobře v útoku, dávali jsme míče do dolního postavení, vytvářeli jsme si hru. Oni pak vytáhli obranu, mají neskutečnou atletičnost v tom, že si každý může přebrat prakticky každého hráče a nám fyzicky trochu došly síly. Navíc, oni měli 50 procent z trojek, to se pak těžko hraje vyrovnaný zápas.
Navíc, když se to ve druhé polovině začalo dost sypat.
V takovou chvíli musíte zůstat mentálně v zápase, nesmíte to vzdávat.
Což není nic jednoduchého, ne?
Je to samozřejmě náročné, když hrajete výbornou obranu a oni jsou schopní i přesto dávat těžké střely, ale musíte hrát dál. Měli jsme tam pár zbytečných ztrát, při kterých šli do protiútoku, dávali snadné body, a to je samozřejmě proti takovému týmu smrtící. Můžeme být hrdí na to, jak jsme ten dnešní zápas rozehráli, i když nás mrzí, o kolik to nakonec skončilo.
Basketbalisté Američany zaskočili. Hvězdy pak ale uhasily postupové naděje |
Nemrzí vás víc ten první zápas proti Íránu, kdy se přece jen asi dalo vyhrát větším rozdílem?
Mrzí, to víte, že nás mrzí, o kolik to nakonec skončilo. Byl nejhorší z celého turnaje. Kdybychom tam udrželi vedení nad 20 bodů, měli bychom mnohem větší šanci postoupit, takhle už ta šance není. Na druhou stranu, hráli jsme asi proti dvěma aspirantům na medaili. Pro nás je úžasná zkušenost tady být. Na olympiádě, v olympijské vesnici, prožívat tu radost českých sportovců. To je něco, co nám už nikdo nevezme.
Co si z olympijské vesnice budete nejvíc pamatovat?
Vítání olympijských vítězů. Tam jsme vytvářeli dobrou atmosféru. Tohle jsou momenty, které člověk prožívá s ostatními sportovci, a je to víc, než když se soustředíte jen na výkon ve svém sportu. Úžasná zkušenost.
Český rozehrávač Tomáš Satoranský (vlevo) se po zápase zdraví s americkým protihráčem Zachem LaVinem.
V zápase jste se často potkával s kamarádem a klubovým kolegou z Chicaga Zachem LaVinem. Stihli jste si něco říct?
Mám se Zachem skvělý vztah, nejen na hřišti, ale i mimo něj, takže jsme si samozřejmě povídali před zápasem i během něj. Pokoušel jsem se ho vykolejit, ale je dost těžké vykolejit někoho, kdo vede o třicet bodů (usměje se). Na konci už jsme samozřejmě trochu vtipkovali, jednou jsem mu dal koš, tak jsem mu říkal, že mi vždycky skáče na finty i během tréninku. Ale bylo super proti němu hrát, strašně si ho vážím a věřím, že se mu podaří vybojovat medaili. I když on samozřejmě bere jenom zlato. I pro něj je to skvělá zkušenost hrát vedle hráčů jako Kevin Durant nebo Devin Booker.
8. DEN OH: Tenistka Vondroušová je stříbrná, basketbalisté podlehli USA a končí |
Byl olympijský turnaj další příležitostí, aby se český tým výkonnostně posunul, podobně jako předloňské mistrovství světa?
Je to skvělá zkušenost pro nadcházející mistrovství Evropy, které pořádáme. Tam budeme trochu větší favorité, než jak jsme zvyklí u větších turnajů, což nám úplně nevyhovuje, viz zápas proti Íránu.
Dědo, babi, tak se nám to povedlo! Vzpomínky prarodičů Satoranského |
Ale asi byste se s tím měli naučit pracovat.
Přesně, měli. Ta naše skupina je furt podobná – chybí nám tady Vojta Hruban s Martinem Křížem, můžeme být ještě silnější. Tahle zkušenost nám může pomoct do těžkých zápasů na mistrovství Evropy. Víte, je těžké hrát na dvou vrcholných akcích během jednoho léta. Nenavázali jsme na formu, kterou jsme měli v kvalifikaci v těch posledních dvou utkáních, což nás mrzí, chtěli jsme do toho dát co nejvíc energie, už jsme ji ale nenacházeli. Je to ale tak skvělá zkušenost pro český basketbal, že můžeme odcházet se vztyčenou hlavou.
