„Děda je můj největší fanoušek,“ říkává Tomáš Satoranský. „Ale babička taky, jen to tolik nedává znát,“ doplňuje šestaosmdesátiletý Pavel Hacmac. „Já řvu, kritizuju, komentuju to, zato Alenka někdy nemá nervy zápas dokoukat,“ mrkne na svou o devět let mladší paní.
„No jo, dědo, ty jsi náš expert,“ přikyvuje souhlasně.
Občas se při vyprávění chytnou za ruku, ona se na něj mile podívá a on ji pohladí po koleně. O chvíli později se zase roztomile škádlí a provokují. S nadšením vyprávějí nejen o basketu a slavném vnukovi, ale i o vlastním životě poblíž volejbalové sítě.
Co bych mu poradil do života? Ať si dobře obhospodaří peníze, které vydělá. Ať s nimi rozumně naloží. To ne každý sportovec zvládne.
