Turecká vláda uzavřela se Severoatlantickou aliancí dohodu, že za 130 milionů dolarů převezme odpovědnost za mezinárodní letiště v Kábulu, uvedl s odkazem na informace z afghánských vládních kruhů portál The National.
Rozhodnutí Ankary představuje velkou úlevu pro stovky diplomatů i humanitárních pracovníků v Kábulu, pro které je otázka bezpečného leteckého provozu klíčová při zvažování dalšího setrvání v Afghánistánu po definitivním stažení západních jednotek.
„Mezinárodní komunitě to poskytne potřebné záruky. Je to dobré řešení, protože Tálibán Turky nikdy nenapadl,“ uvedl šéf Afghánské asociace pro podporu letecké dopravy Mahmúd Šáh Habibi. Poukazuje tak na to, že turecké jednotky už léta zaručují bezpečnost letiště Hamída Karzáího.
 |
Detaily dohody zatím nejsou známé, stejně jako datum, ke kterému by měli Turci řízení letiště převzít. Odborníci soudí, že pokud vše půjde dobře, mohli by ho afghánským úřadům předat za tři až čtyři roky. Sami Afghánci připouštějí, že v současné situaci by to sami nezvládli.
„Nemáme kapacity ani zkušenosti, abychom naše letiště řídili jen s afghánským personálem a chybí nám finanční zdroje, abychom si mohli najmout v cizině soukromé kontraktory,“ uvedl pro The National zdroj z afghánské vlády.
„Nikdy nedostali příležitost“
Zatímco v Kábulu pomůžou experti z Turecka, nejistou budoucnost čeká letiště v Kandaháru na jihu země, odkud startují civilní i vojenská letadla. V zimě ho převzali Afghánci, brzo se ovšem rozbil hlavní radar a stále není funkční. Provoz byl podstatně redukován a letadla zde mohou přistávat jen přes den.
Podle expertů je na vině Západ, protože Afgháncům nikdy nedal příležitost své kapacity zlepšit. Letový provoz v Kábulu od roku 2004 řídil vojenský personál Severoatlantické aliance a přestože se objevily plány na vyškolení afghánských letových dispečerů, nikdy nebyly pořádně realizovány.
Nejdelší americká válka končí. Biden definitivně utnul afghánské trápení |
Podle pět let staré analýzy utratila americká vláda od počátku svého vojenského angažmá 562,2 milionu dolarů na podporu rekonstrukce afghánské civilní letecké dopravy. Přesto nedokázala vyškolit dostatek dispečerů, aby Afghánci byli nezávislí na pomoci zvenčí.
„Pokud mezinárodní mocnosti tak dlouho držely řízení letového provozu mimo dosah Afghánců, tak by je nemělo překvapovat, že jim ho nemohou dnes předat a okamžitě implementovat,“ uvedl odborník na dění v neklidné středoasijské zemi Andrew Watkins z think tanku International Crisis Group.
8. května 2021 |
Mezinárodní letiště v Kábulu se i nyní občas stává terčem útoků. Loni v prosinci nedaleko od něj dopadly tři rakety, před čtyřmi lety na něj islamističtí radikálové pálili s cílem zabít šéfa Pentagonu Jamese Mattise. Ten ovšem odletěl několik hodin před útokem.
V roce 2018 zase při útoku sebevražedného atentátníka na viceprezidenta Abdula Rašída Dóstuma, který se právě vrátil do vlasti z exilu, zahynulo nedaleko letiště čtrnáct lidí. Dalších padesát lidí utrpělo zranění.
ANALÝZA: Afghánský Vietnam. Západ válku nevyhrál |
Mezi západními diplomaty a humanitárními pracovníky panují obavy, že bezpečnostní situace se po stažení posledních Američanů a jejich spojenců z NATO rychle zhorší. Svoji ambasádu v Kábulu už koncem května uzavřela Austrálie. „Bezpečnostní prostředí je čím dál víc nejisté,“ zdůvodnil to premiér Scott Morrison.
Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že poslední američtí vojáci odejdou letos 11. září, podle listu The New York Times však stahování probíhá daleko rychleji a mohlo by být dokončeno už v polovině července. Další vývoj v Afghánistánu bude jedním z témat summitu Severoatlantické aliance, na kterém se v polovině června Biden poprvé setká s lídry ostatních aliančních zemí.
