A byla to vskutku stylová tečka. V 89. minutě přišel na hřiště a za dvě minuty rozhodl z penalty o vítězství Sigmy 2:1. „Lepší rozlučku jsem si ani nemohl přát,“ usmíval se levý obránce, který si pod Ještědem zahrál i Evropskou ligu.
Povedené odcházení.
Tohle si budu pamatovat do konce života. Na jednu stranu je mi ale líto, že Liberec prohrál. Mám ten klub hodně rád. Jsem vděčný, že tu byla i má rodina. Dceři budu za deset let ukazovat fotky, jak ji držím v náručí na místě, kde jsem zažil svá nejlepší fotbalová léta.
Liberec - Olomouc 1:2, Kerbr se loučil gólem, zápas rozhodl z penalty |
Nemrzí ukončená kariéra?
Připravoval jsem se na to dlouho. Myslel jsem, že zranění po operaci odezní a vydržím ještě pár let. Ale záda pořád zlobila a neumožnila mi hrát fotbal na nejvyšší úrovni. Proto jsem se rozhodl pro konec.
Dolehlo to na vás i na place?
Držel jsem se. Nevěděl jsem, co mám čekat, ale reakce fanoušků byla skvělá. Vyvolávali moje jméno a tleskali mi. V Liberci jsem nechal kus srdce a fanouškům děkuji.
V Sigmě působíte jako asistent trenéra. Budete v tom pokračovat, nebo se vrátíte na Slovácko?
Mě to k trenéřině strašně táhne. Tři měsíce jsem byl po boku trenéra Látala a neuvěřitelně mě to naplňovalo. Příští týden budu s Ladislavem Minářem (sportovním manažerem Sigmy - pozn. autora) řešit, jestli existují nějaké možnosti, jak zůstat v Olomouci. Možná se vrátím na Slovácko. Teď to nechávám otevřené a uvidí se po neděli.
I trenér Látal v Sigmě končí. Uděláte společnou rozlučku?
Už jsme menší trenérskou rozlučku měli. S Radoslavem Látalem určitě zůstaneme v kontaktu a zajdeme spolu na kávu. Před zápasem dostal i dres na památku.
Udělal jste hezkou kariéru.
Ty okamžiky mi už nikdo nevezme. V každém týmu jsem zažil něco. Je toho spoustu. Mám fůru zážitků, na které budu vzpomínat.
Na které nejvíc?
Rád zavzpomínám na Slovácko, které mi otevřelo dveře do velkého fotbalu. Pod trenérem Trpišovským jsem se v Liberci stal nejlepším levým bekem celé ligy. Přestupem do Sigmy jsem si pak splnil klukovský sen. Vždy jsem toužil zahrát si ve stejném klubu jako táta. Velké cíle se mi splnily všechny. Doufám, že budu mít podobně úspěšnou kariéru i jako trenér.
Mrzí vás na ní něco?
Říkávám, že co se má stát, se stane. Trošku lituji, že jsem na Kypru nevydržel déle. Dostat se do zahraničí byl můj velký sen. Kvůli zranění to bohužel vydrželo jen půl roku.
Teď zavzpomínáte s tátou, s legendou Sigmy, u štamprle?
Táta mi hned po zápase psal, že je na mě hrdý. Až se potkáme, určitě si spolu připijeme. A u jedné štamprle nezůstane.
