Sníh.
Mlha.
Sotva pár stupňů nad nulou.
Vlastně hodně podobné podmínky jako v polovině února, kdy se tady o medaile na mistrovství světa alpských lyžařů prala Ester Ledecká.
Cortina d´Ampezzo, srdce Dolomit, přivítala italské Giro se vší parádou. Byť v hodně okleštěné královské dolomitské etapě.
Už když se týmové autobusy sjížděly v Sacile, kde měla 16. etapa Gira odstartovat, mluvilo se o tom, že se kvůli mrazivým teplotám při sjezdech z průsmyků Fedaia a Pordoi právě na tyhle dva kolosy nepojede.
Zasněžený vrchol Passo Giau.
Vlastně se o tom mluvilo už od neděle, ale definitivní rozhodnutí stále nepadlo. Podle jedné fámy měl být dokonce cíl etapy na Passo Giau, z čehož by jistě v Cortině měli všichni radost.
Nakonec jen pár desítek minut před startem došlo k údajnému kompromisu. Na průsmyky Fedaiu a Pordoi nepojedeme, ale cíl se nemění – po sjezdu z Passo Giau.
Zpravodajství z 16. etapy Gira |
„To je podobné, jako když si něco objednáte z Aliexpresu a pak vám domů přijde trochu jiné zboží,“ objevilo se na twitteru sarkastického účtu Cycling out of context.
Proč údajný kompromis? Protože každý říká něco jiného.
„Někdo říká, že závodníci chtěli jet celou etapu, ale je to pravda? Když se začaly šířit fámy, že se dva kopce nepojedou, je těžké to zastavit. Proto jsme se rozhodli je vynechat, a zamezit tak dalším věcem. Nechtěli jsme mít scény z minulosti, ale mít pořádnou etapu do Cortiny,“ řekl ředitel závodu Mauro Vegni.
Narážel na loňskou předlouhou etapu do Asti, kterou po protestech cyklistů organizátoři zkrátili a kterou pak po sólo úniku vyhrál Josef Černý.
JÁ VYHRÁL? Josef Černý nemůže uvěřit, že v 19. etapě Gira dotáhl svůj únik do zdárného konce.
Vegni byl tehdy naštvaný doběla, teď ho zase štvalo, že cyklisté mění své názory co pět minut. Že někteří chtějí jet celou etapu, jiní zase ne.
„Pojďme dokončit tohle Giro a pak otevřít debatu o tom, kam cyklistika směřuje. Rád se jí zúčastním. Ta špatná pravidla musí být změněna. Tady bych tu debatu teď ukončil,“ řekl Vegni.
Tak či tak, místo čtyř velehor nakonec v pondělí závodníci stoupali jen na dvě.
„I tak to ale byla etapa, při které jste se skoro nemohli nadechnout. Sice kratší a s méně stoupáními, zato náročnější co do tempa. Tyhle dny otestují úplně všechny,“ popisoval Vincenzo Nibali, který si naskočil třeba i s Janem Hirtem do úvodního úniku, ale později byl dojet a předjet skupinou hlavních favoritů.
Jaká škoda, že toho fanoušci moc neviděli.
Fanoušek lepší než televize
Bylo to jako dívat se na Giro v době, kdy ještě neexistovalo živé vysílání.
Kvůli bídnému počasí totiž nemohly nad Cortinou vzlétnout vrtulníky. A tak se na obrazovkách střídaly záběry ze záznamu z motorky s obrázky veselých Italů v cílové Cortině.
Giro d'Italia 2021Speciální příloha iDNES.cz |
Téhle díry na trhu hned využil jeden z fanoušků. Igor Tavella, tamní provozovatel ubytování, se vydrápal na vrchol Passo Giau a na Instagramu popisoval, co miliony fanoušků u televizí nemohly vidět.
„Normálně moje živé streamy sleduje tak 10-15 lidí. Když jsem ale viděl číslo 380, řekl jsem si: Ups. Raději jsem pokračoval, než abych lidi rozzlobil,“ smál se.
Na Instagram dával příspěvky už v průběhu etapy. A lidé mu hned začali psát, že vysílání nefunguje, že v televizi nic nevidí.
„Řekl jsem si, že to bude dobrá šance udělat živý přenos z toho, jak cyklisté projíždí vrcholem Giau,“ líčil. Děkovali mu fanoušci z Austrálie, Kolumbie, jiní se zase ptali, jestli pokrývá i jiné závody. Když pak většina závodníků odjela, udělal si poslední panoramatický obrázek, kde připsal: „Uvidíme se příště, až zase Rai nedokáže vysílat do světa.“
A co že to přesně viděl?
Trochu z dálky, ale přesto sledoval, jak Giro poprvé vystoupalo nad 2 000 metrů nad mořem. A právě v tu chvíli, asi čtyři kilometry pod vrcholem, Egan Bernal z už dost prořídlé skupiny favoritů zrychlil a všem ujel.
„Myslel jsem, že bude těžší závod v takovém případě ovládat, protože spousta lidí bude chtít útočit, ujet na prvním stoupání. Byl jsem připraven jet dlouhou variantu, ale nechcete být ten, kdo bude říkat: Chci jet celou etapu, když spousta cyklistů si přeje ji zkrátit. Organizátoři nakonec rozhodli, my se přizpůsobili,“ líčil Bernal.
On sám se přizpůsobil nejlépe.
„Chtěl jsem ukázat, že jsem zpátky ve hře, chtěl jsem udělat něco speciálního. Tým mi během celého Gira věří, tak jsem mu to chtěl vrátit. Věděl jsem, že to bude den plný utrpení, byl jsem na to připraven,“ líčil.
Něco podobného už vlastně zažil, před dvěma lety na Iseranu, kdy byla etapa po sjezdu ukončena, a on se tak den před koncem Tour převlékl do žlutého dresu.
„Dneska to bylo podobné, ale jiné v tom, že jsme všichni věděli, že máme před sebou dva kopce, a věděli jsme i to, kde je cíl. Nikdo si na to nemůže stěžovat,“ popisoval.
— Cycling out of context (@OutOfCycling) May 24, 2021
Ty kruté podmínky vlastně mohly za to, že nikdo v průběhu etapy jeho růžový dres neviděl. Neustále měl na sobě černou bundu Ineosu.
Až když sám v čele závodu sjel ze zasněženého Giau a projížděl centrem Cortiny po ulici Corso Italia, začal se na dlažbě svlékat. Ztratil sice pár vteřin, ale mohl si to dovolit. Chtěl aspoň fanouškům stojícím u cíle ukázat, kdo je letošním králem Gira.
„Podívejte, ne každý den vyhrajete etapu v růžovém dresu. Chtěl jsem ho na sobě ukázat. Mám pro tenhle dres spoustu respektu, takže i když jsem pár vteřin ztratil, chtěl jsem, aby byl vidět. Byl to pro mě speciální den,“ líčil 24letý Kolumbijec.
Předčasná korunovace?
Vskutku speciální, vždyť cílem projel o 27 sekund před Romainem Bardetem a Damianem Carusem.
„Jsem druhý?“ volal do vysílačky za cílem Bardet. „Tak super, myslel jsem, že je před námi kromě Bernala ještě i Nibali. Tak to není vůbec špatné.“
Probuzený Francouz se posunul už na sedmé místo. To Damiano Caruso zažívá v 33 letech nejlepší Grand Tour svého života. Nemusí pracovat na jiné a ukazuje, jak silný v kopcích je.
Před posledním a nejtěžším týdnem na Giru je druhý, 2:24 minuty od Bernala.
Třetí už je Hugh Carthy, což je odměna za těžkou dřinu, kterou po celý den stáj EF Education-Nippo vynaložila.
„Jeli opravdu zběsilé tempo. Byl to takový celodenní test vytrvalosti, nohou a hlavy,“ popisoval Giulio Ciccone.
Právě EF Education tvořil závod. Carthy doufal, že v tak bídném počasí se podaří setřást i Bernala. Proto s týmem dělal, co mohl, aby skupinu favoritů očesal.
Egan Bernal na Passo Giau ujíždí všem svým konkurentům.
A dařilo se to.
„Byla to docela rozumná taktika. Potřebujeme tvořit závod, když je Ineos defenzivní. Odpárali jsme Simona Yatese, Remka Evenepoela a další, takže se to povedlo. Po zbytek Gira se budeme snažit využívat každou šanci, která se před námi naskytne,“ popisoval sportovní ředitel Charly Wegelius.
Na třetím místě ztrácí Carthy 3:40 minuty.
Komu naopak královská dolomitská etapa nesedla, to byl Simon Yates.
Po sobotním Zoncolanu přitom byl plný elánu. Tvrdil, jak je zpátky ve formě, díky které vyhrál Tour of Alps. Že se z druhého místa celkově ještě pokusí bojovat o celkové prvenství s Bernalem.
Jenže na nejvyšším bodě celého Gira trpěl. Na Kolumbijce ztratil dvě a půl minuty a z druhého místa spadl na páté.
„Jasně, že bych byl raději blíž klukům na pódiu, ale takhle to je. Užiju si teď zasloužený volný den a v těch dalších udělám všechno, co půjde, abych se vrátil na pódium,“ řekl Brit. „Jasně, že roli hrála zima a to počasí. Někteří takové počasí zvládají lépe než jiní. Normálně jsem s tím v pohodě, tentokrát až tak ne.“
„Upřímně, doufali jsme, že Simon pojede líp. Neměl hlaďák, prostě jen špatný den, to se stává. Giro pro něj neskončilo, ale s takhle silným Bernalem to už bude velmi těžké,“ má jasno i šéf stáje Matt White.
Skončila také pohádka Remka Evenepoela.
Očekávání od něj hlavně v Belgii byla šílená. I přesto, že se k závodům vrátil po devíti měsících, přesto, že to byla jeho první Grand Tour v životě. Belgičani čekali, že po vzoru Eddyho Merckxe přiveze domů růžový dres.
On sám na případnou ztrátu sil ale upozorňoval při prvním volném dni, kdy byl ještě druhý.
„Nikdo nemůže předvídat, jak mi půjde druhá půlka Gira. Třeba budu o druhém volném dni desátý,“ popisoval.
Dopadl mnohem hůř. Ze sedmého spadl po pondělní zkoušce na 19. příčku, ztratil 24 minut.
„Věděli jsme, že se to může stát, a není to nic, za co by se člověk musel stydět,“ říká.
To vůbec ne, už takhle byl jedním z hrdinů letošního Gira. Teď dá své síly ve prospěch hlavního hrdiny loňské italské Grand Tour – svého týmového kolegy Joaa Almeidy, který se posunul na desátou příčku.
Po úterním volném dni vjede Giro do třetího týdne.
Pořád bude zbývat celkem pět etap. Tři s horským dojezdem a závěrečná časovka v Miláně. Spoustu se toho ještě může změnit, ale je těžké zbavit se dojmu, že pondělní Bernalův příjezd do centra Cortiny v růžovém dresu nebyl předčasnou korunovací nového krále růžového závodu.
„Momentálně jsem v perfektní pozici. S náskokem dvou a půl minuty si můžu dovolit i špatný den a pořád zůstat v čele Gira. A takový den může přijít u každého ve třetím týdnu Gira, je to normální, zvlášť v tomhle počasí. Pokud to přijde, pokusím se to zvládnout co nejlépe,“ slibuje Bernal.
