Kolo před koncem má jeho tým druhou pozici jistou, protože v neděli vyhrál 2:1 na hřišti Bohemians, do té doby dvanáct zápasů v řadě neporažených. Třetí Jablonec mezitím remizoval doma se Slavií a ví, že pětibodovou ztrátu už nestáhne.
„Cítím velkou úlevu,“ oddechl si Vrba po zápase. „Nebylo to jednoduché, Bohemka bojovala, hrála svůj fotbal. Ale zvládli jsme to.“
Vrba: Druhé místo je postupný cíl, čeká nás však jedna z nejtěžších kvalifikací |
Úlevně si vydechli i fanoušci a hráči, což vystihla slova útočníka Lukáše Juliše: „Před začátkem sezony jsme měli jiné cíle, teď druhé místo musíme brát. Od něj se odrazíme.“
Možná vás napadne, že jste cosi o odrážení už od sparťanů v minulosti slyšeli nesčetněkrát, ale tentokrát je asi poprvé důvod skutečně věřit, že bude líp. S Vrbou na lavičce Sparta začíná nabírat energii a svitla naděje, že doba temna může být u konce.
Ale že to trvalo!
Přesně pět let uteklo, než se slavná značka znovu vyškrábala aspoň pod vrchol – byť s velkým odstupem, protože suverénní Slavia, která dál prochází sezonou bez porážky, vede kolo před koncem o dvanáct bodů.
I to je ovšem pro Spartu pokrok, protože naposledy byla druhá v létě 2016, ještě před bláznivou eskapádou s italským koučem Stramaccionim, která na Letné nadlouho všechno obrátila naruby.
Od té doby skončila třikrát třetí, jednou dokonce až pátá a protočila deset trenérů, než se jedenáctému povedlo pošoupnout tým aspoň o stupínek výš.
Když Vrba na začátku února přebíral tým po Václavu Kotalovi, musel dělat změny za pochodu. Možná mu pomohlo, že kvůli koronavirové pandemii na tribuny nesměli fanoušci, protože by mu minimálně část z nich omlátila o hlavu, že býval symbolem Plzně, ze které vytvořil velkého sparťanského rivala.
 |
Vrba minulost nechal v šuplíku a vrhl se do práce. Začal pěti výhrami v řadě, v březnu se přenesl přes dvě porážky ve čtyřech dnech. a i když pod ním Sparta zdaleka není bezchybná, dokázal z ní udělat tým, na který se hezky dívá.
Můžete právem namítat, že ji pořád ještě sráží hrozivé hrubky v obraně, ale ty se Vrbovi většinou úspěšně dařilo přebít útočnou palbou.
Poznal, že hlavní bohatství týmu je vpředu, vsadil na uzdraveného teenagera Hložka či na Karlssona, dřív často kritizovaného za špatnou obrannou fázi.
„Pokud bude hráč výjimečný směrem dopředu, a ne úplně stoprocentní v defenzivě, není to pro mě velký problém,“ přiznal Vrba. Podle toho to také vypadalo: v devatenácti zápasech pod jeho vedením sice Sparta dostala 27 gólů, což je dost, ale sama jich vstřelila 48, což je důkaz, že s ní není nuda.
Ale tím práce teprve začíná. Úkol číslo dva zní: skupina evropských pohárů.
Úkol číslo tři: útok na titul.
A odvážný sen, o kterém Vrba už několikrát promluvil: Liga mistrů.
Po neděli má Sparta jistotu, že se o ni může aspoň porvat.
