Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Úkolem našeho úřadu je ve chvíli, kdy si investor vybere dodavatele, posoudit licenční dokumentaci nestranně, neutrálně a z technického pohledu,“ popisuje svou roli Dana Drábová. „Já jsem se netajila tím, že nepovažuji Rosatom za dobrého partnera pro stavbu jaderné elektrárny v České republice. A to vzhledem k tomu, že je to státní korporace přímo řízená Kremlem. Takže to (vyřazení ze hry o výstavbu Dukovan) považuji za správné.“
Rusko hraje o sféry vlivu
„Podíváme-li se na to, jak současná ruská vláda prosazuje zájmy Ruska nejenom v České republice, jak nám ukázaly Vrbětice, ale různě po světě, zejména tam, kde si Rusko zvyklo považovat to území za svou sféru vlivu, tak opravdu stojí za zamyšlení, jestli takového partnera na řadu desítek let chceme,“ říká Drábová.
A jsou podle ní ostatní uchazeči schopni spolehlivě a bezpečně postavit jadernou elektrárnu v ČR? „Všichni potenciální uchazeči jsou schopni dodat bezpečný a spolehlivý projekt, který by dříve nebo později získal povolení k výstavbě od našeho úřadu.“
„Projekt Rosatomu vůbec není technicky špatný, je zcela srovnatelný s těmi ostatními,“ míní ředitelka SÚJB, ale dodává, že rizikem jsou právě geopolitické zájmy Ruska. „Proto říkám: ano, zbývající zájemci jsou schopni dodat projekt, který vyhoví požadavkům České republiky.“
„Představovat si ale, že si vybereme ideálního dodavatele, který nám přinese klíč od fungující elektrárny na zlatém či stříbrném podnosu, je velmi naivní. Zcela jistě to nebude za nabídkovou cenu, bude to o něco dražší,“ upozorňuje ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
„Mezi těmi potenciálními dodavateli neexistuje žádná superstar a stavět tu elektrárnu nebude procházka růžovým sadem, to bude hodně trnitá cesta, ať už si vybereme kohokoliv,“ myslí si Drábová.
Budeme potřebovat i menší jaderné bloky
Podle ní je stále ještě možné připravit dukovanský blok ke spuštění v termínu, který předpokládá státní energetická koncepce, tedy někdy po roce 2036. „Tím pádem se nám podaří alespoň nahradit dva stávající bloky Dukovan. Ten připravovaný blok by měl dodávat zhruba deset procent naší roční spotřeby proudu.“
A měly by se podle ředitelky SÚJB v budoucnu stavět v ČR i další jaderné elektrárny? „Podle mě měly a měli bychom se rozhlížet také po menších blocích, které možná za nějakých 15-20 let už budou v takovém stadiu, že bude možné s nimi počítat.“
„A měli bychom mít na paměti, že povolení k umístění mají i dva bloky v lokalitě Temelín, což je mimochodem lepší lokalita pro velké bloky, a to i z hlediska možného dostatku chladící vody, protože přece jenom Vltava je větší řeka než Jihlava,“ konstatuje Drábová.
Černobyl nás poučil
Svět si v pondělí připomněl 35 let od katastrofy v Černobylu. V Rozstřelu Dana Drábová naznačila, jak významný mementem pro jadernou energetiku výbuch byl. „Výbuch ukázal, že za každých okolností se musejí ti, kdo jadernou elektrárnu projektují, vyrábějí pro ni komponenty a obsluhují ji, chovat s maximální možnou mírou respektu a s maximálním možným pochopením toho, co a proč se v elektrárně děje.“
„To bohužel nebyl případ Černobylu. A Černobyl je a všichni dělají všechno proto, aby zůstal, nejhorší jadernou havárii v pětašedesátileté historii jaderných elektráren a jedinou, která přímo zabíjela,“ uzavírá Drábová.
Jsou dnešní jaderné elektrárny bezpečnější než před 30 lety? Má jádro budoucnost? Staví se i jinde v Evropě jaderné elektrárny? A s jakým úspěchem? A souhlasila by Dana Drábová s kandidaturou na první českou prezidentku? I o tom hovořila ředitelka SÚJB v Rozstřelu.
