Přímočarými poznámkami oblíbený vévoda z Edinburghu nešetřil. Britské servery krátce po jeho smrti přinesly i několik desítek těch nejlepších. Princ Philip vtipkoval o kulturních rozdílech, ženách, násilí i své rodině.
Sečtělý člověk s encyklopedickou pamětí, vzpomíná na Philipa český velvyslanec |
Manželce, královně Alžbětě II., tím za více než sedmdesát let společného života poskytl mnohé náročné, ale i humorné zážitky. Třeba když v roce 1988 gratuloval Britům, kteří se vrátili z Papuy-Nové Guiney. „Dokázali jste to. Nebyli jste snědeni.“
„Vypadá to, že jste připraven jít do postele!“ řekl Alžbětin choť v roce 2003 během dlouho očekávané návštěvy královského páru v Nigérii prezidentovi Olusegunovi Obasanjovi oblečenému do tradičního domorodého oděvu. Uvedl se ostatně hned po zásnubách s budoucí královnou.
Jistého drážního dělníka se v roce 1947 zeptal na možnosti jeho kariérního postupu. Dělník mu na to odpověděl: „Hm, to by musel můj šéf umřít.“ Philipova reakce zněla: „Přesně jako u mě.“
K instituci manželství sdílel také jeden obecný postřeh. „Když muž otevírá manželce dvířka svého auta, jde buď o nové auto, nebo o novou manželku,“ poznamenal.
Princ Philip dokázal pohotově zareagovat na téměř jakékoliv téma a v jakékoliv situaci. Takže když při prohlídce v jedné dílně v Anglii v roce 1999 objevil viklající se pojistkovou skříň, řekl: „Tu snad musel připevňovat Ind.“
Jste opravdu žena?
V době ekonomické recese během osmdesátých let přišel s vysvětlením stavu, ve kterém se jeho země nacházela. „Všichni říkali, že máme mít víc volna. Teď si stěžují, že jsou nezaměstnaní.“
Často balancoval na hraně přijatelného a mnohdy ji i překročil. V roce 1984 v Keni se tak mladé ženy, která mu nabízela květiny, zeptal: „Děkuji, madam ... Jste opravdu žena, že?“ Využíval zažitých stereotypů, které o různých národech a komunitách kolovaly ve světě, a dělal si z nich legraci.
 |
Třeba v Maďarsku se v devadesátých letech podivil, že si v Budapešti žijící Brit stále udržuje svou postavu. „Vy tady nemůžete být dlouho, ještě nemáte břicho.“
„Nezůstávejte tu příliš dlouho, jinak budete mít šikmé oči,“ doporučoval s nadsázkou britským studentům na stáži v Číně v roce 1986. „Stále bojujete oštěpy?“ zeptal se zase během návštěvy Austrálie australského domorodce.
Svůj humor navíc nepouštěl na svobodu jen při hovorech s místními občany, ale i tváří v tvář politikům. Bývalého spolkového kancléře Helmuta Kohla tak oslovil v roce 1997 při setkání „pane říšský kancléři“, což je ovšem funkce, které naposled požíval nacistický diktátor Adolf Hitler.
Zemřel manžel britské královny. Princi Philipovi bylo 99 let |
„Je to příjemná změna, být v zemi, které nevládnou její občané,“ liboval si na návštěvě u paraguayského diktátora Alfreda Stroessnera.
Na konci šedesátých let také zatoužil po návštěvě Sovětského svazu. „Jel bych do Ruska velmi rád, ačkoliv ti parchanti zavraždili polovinu mé rodiny.“
A když mu během slavnostní večeře v Římě v roce 2000 italský předseda vlády Giuliano Amato nabídl italské víno, odpověděl: „Přineste mi pivo. Je mi jedno jaké, ale přineste mi pivo.“
Nadšený nebyl ani z ostrovní kuchyně. „Britské ženy neumějí vařit,“ řekl v roce 1966.
Na astronauta jsi moc tlustý, chlapče
Na jistém večírku se v roce 1999 zeptal muže s tmavou barvou pleti: „A z které exotické části světa pocházíte vy, příteli?“ „Z Birminghamu, pane, druhého největšího města Británie,“ odpověděl muž. Ukázalo se, že Philip měl tu čest s lordem Taylorem z Warwicku, nejvýše postaveným politikem Konzervativní strany tmavé barvy pleti.
Uměl si ovšem udělat legraci i sám ze sebe. V roce 2011 před svými blížícími se devadesátými narozeninami řekl: „Už ze mě začínají odpadávat kusy.“
Princ, o němž po jeho smrti mluvili britští politici jako o oddaném služebníkovi, pravidelně předával ceny nadějným mladým lidem. Velké mínění o nich ale zřejmě neměl. „Mládež je pořád stejná, pořád stejně ignorantská,“ řekl během předávání v roce 2006.
„Na astronauta jsi moc tlustý,“ sdělil zase třináctiletému Andrewovi Adamsovi, který se mu svěřil se svým přáním podívat se do vesmíru. A o své dceři Anně, která je známou milovnicí koní, podotkl: „Pokud to neprdí nebo nejí seno, nezajímá ji to.“
OBRAZEM: Princ Philip uměl královnu Alžbětu II. vždy rozesmát |
Ochránce přírody Philip v roce 1965 okomentoval projekt, který se snažil zachránit hrdličky divoké: „Kočky zabijí mnohem víc ptáků než lidé. Proč nemáte slogan: ‚Zabij kočku, zachráníš ptáka?‘“
V roce 2010 při návštěvě Exeteru se princ Philip zeptal mladé ženy z námořní mládežnické organizace Sea Cadets, jak si vydělává na živobytí. A když mu čtyřiadvacetiletá Elizabeth Rendleová odpověděla, že pracuje v nočním klubu, dožadoval se princ Philip upřesnění, zda jde o striptýzový klub. Mladou ženu tím vyvedl z míry, povšiml si toho však a zavtipkoval, že „na to je beztak pravděpodobně příliš chladno“.
„Kdybych vám ty šaty rozepnul, zatkli by mě,“ zamyslel se také nahlas nad šaty pětadvacetileté úřednice Hannah Jacksonové, která na sobě měla model se zipem přes celé tělo.
„Myslel jsem, že orientální ženy celý den jen tak posedávají, kouří vodní dýmku a mlsají sladkosti,“ opáčil Philip ke skupině břišních tanečnic, která tančila na školní slavnosti ve Swansea ve Walesu.
Vévoda, který v pátek zesnul ve věku 99 let, se rád vyjadřoval i k populární hudbě. Navezl se třeba do Eltona Johna či Toma Jonese. „S námahou sleduji, že je možné stát se někým obrovsky cenným tím, že zpíváte ty nejpříšernější písně,“ řekl na adresu Jonese. Toho se předtím zeptal: „Čím kloktáte? Oblázky?“ A k informaci, že uslyší Madonninu píseň Die Another Day, se otázal: „Budeme potřebovat špunty do uší?“
V rozpacích z něj mnohdy byli nejen cizinci, ale i občané Spojeného království. „Jak to, že se vám daří udržet místní z dosahu alkoholu tak dlouho, aby složili zkoušku?“ zeptal se na návštěvě Skotska tamního instruktora autoškoly v roce 1995.
„Doma? Co myslíte tím domovem?“ nechápal novinářku, která se ho ptala na to, jakým jazykem lingvisticky nadaný vévoda v dětství mluvil doma.
2. srpna 2017 |
