Pokud by bylo trasování jen na nich, neměli by šanci to stihnout. Na tom se zástupci krajských hygienických stanic (KHS), které redakce iDNES.cz oslovila, shodují. Jelikož jim ale v současnosti pomáhají externí call centra, pracovníci jiných úřadů či dobrovolníci a studenti, většinu případů se daří vyřešit do čtyřiadvaceti hodin.
Na lidi porušující karanténu udeří policie, data jí dodá hygiena |
Podle údajů ze systému Daktela, který hygienici využívají, platných ke čtvrtečnímu dni, se za poslední týden podařilo vyřešit do čtyřiadvaceti hodin v průměru devadesát procent pozitivních a čtyřiadevadesát procent rizikových kontaktů.
„Zbylé případy nejsou vytrasovány v tomto termínu z důvodů jiných než kapacitních či na straně krajské hygienické stanice,“ uvedla Zuzana Balašová, mluvčí liberecké KHS.
V takovém případě je skutečný důvod mnohdy poměrně prostý: lidé neberou hovory z cizích telefonních čísel. „Vesměs s námi lidé komunikují vcelku ochotně, samozřejmě najdou se případy, které musíme řešit ve spolupráci s Policií ČR,“ připouští ředitelka olomoucké KHS Lenka Pešáková.
0,82 kontaktu na člověka
Efektivnost trasování ale brzdí především jiný problém. Lidé nehlásí své rizikové kontakty. Podle údajů z Daktely připadá za poslední týden na jednoho nakaženého v průměru 0,82 rizikového kontaktu. Jinak ale mluví data výzkumu Život během pandemie společnosti PAQ Research. Podle toho totiž hlásili respondenti koncem března v průměru 11,5 lidí, se kterými byli za týden v podstatném kontaktu.
„Za menším počtem nahlašovaných kontaktů může stát více důvodů. Uvědomme si, že pokud lidé dodržují nastavená pravidla, pak téměř nevytvářejí rizikové kontakty,“ uvedla Veronika Krejčí, tisková mluvčí královéhradecké KHS. Rizikové totiž nejsou ty kontakty, při setkání s kterými má nakažený po celou dobu nasazený respirátor. A průměrné číslo může snižovat i fakt, že pokud se nakazí člověk, který byl dříve vytrasován, jeho kontakty už mnohdy zmínil právě jeho rizikový kontakt.
První Arenbergerova výzva. Smejkalův tým chce zabránit shlukování lidí |
„Nemůžeme ani vyloučit tu možnost, že lidé cíleně osoby v rizikovém kontaktu neuvádějí,“ připustila ale Krejčí.
Právě nízké počty kontaktů hygienám částečně ulevují. Především ale po dobu omezení pohybu, které začalo na začátku března, kleslo množství nakažených.
„Po několika vypjatých měsících si můžeme občas dovolit pracovat i méně než deset, dvanáct či čtrnáct hodin denně a mít třeba i volný víkend,“ uvedla Krejčí.
Jak ale upozorňuje Jiří Kos, ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví KHS kraje Vysočina, již nyní začínají hygienici pociťovat vliv Velikonoc, po které se lidé více setkávali.
eRouška ani samotrasování nepomáhá
Dva prostředky, které měly s vyhledáváním rizikových kontaktů pomoci, tedy aplikace eRouška a samotrasování, přitom hygienikům práci nijak neusnadňují. Druhé zmíněné se totiž mezi lidmi neuchytilo. Každý den vyplní formulář pro sebereportování jen jednotky lidí. Třeba ve čtvrtek této možnosti využili jen dva nakažení.
„Bohužel si na to lidé, alespoň na Vysočině, nezvykli. Počty formulářů jsou opravdu nízké,“ potvrdil Kos. Když přitom nakažený formulář vyplní, je to pro hygieniky velká pomoc. Data z něj pak jen s dotyčným zkontrolují v rámci hovoru. A takové osoby proto hygienici trasují přednostně.
„Vyplnění samotrasovacího formuláře je velká pomoc, nicméně i přesto provádíme s pozitivně testovanými osobami epidemiologická šetření,“ uvedla Michaela Zajíčková, mluvčí KHS Karlovarského kraje.
eRouška nefunguje. Asi jí škodí sám zřizovatel, tedy ministerstvo, míní vědec |
Druhý nástroj – mobilní aplikace eRouška – hygienici nepoužívají. To byla prvotní představa, nyní se už ale od ní odstoupilo. „eRouška neslouží KHS jako pomocný nástroj. Je to jen orientační sdělení pro lidi, že se mohli setkat s někým nakaženým,“ uvedla Dana Šalamounová, mluvčí středočeské hygieny.
Je ale otázka nakolik efektivní je aplikace i jako orientační sdělení. Podle statistik, které vývojáři každý den zveřejňují, si upozornění o rizikovém kontaktu ve čtvrtek zobrazilo jen 1 515 lidí.
Covid není všechno
Trasování kontaktů přitom není to jediné, co musí hygieny zvládat. I jen s covidem jsou spojené další agendy. Aktuálně se hygienici připravují třeba na návrat dětí do škol a povinné testování žáků a pedagogů.
„S tím souvisí také skutečnost, že v současné době vydáváme ve velkém množství potvrzení pro děti, které mají nastoupit nyní do škol a jsou stále ještě v 90denní ochranné lhůtě po prodělaném onemocnění, kdy není třeba je testovat,“ popsala Krejčí.
V Česku je nedostatek hygieniků. Potřebujeme mladé, shodují se odborníci |
Kromě toho musí hygieny stále sledovat aktuální dění v kraji, monitorovat pozitivní případy a sledovat případná menší ohniska.
A pak přichází veškerá „necovidová“ práce: posuzování různých typů staveb v rámci takzvaného preventivního hygienického dozoru, posuzování a vydávání rozhodnutí k provozním řádům zdravotnických zařízení včetně očkovacích center či mobilních testovacích míst a mnohé další.
Podle dřívějších vyjádření odborníků je hygieniků dlouhodobě málo. Částečná snaha problém vyřešit přišla v létě: ještě za ministra Adama Vojtěcha se vytvořila nová pracovní místa. Přesto nemohou kapacity během pandemie bez externí pomoci stačit.
