Zdražila také nafta, nicméně její cenový růst tlumí nižší spotřební daň, která platí od začátku letošního roku, a také konec topné sezony. Přesto jsou pohonné hmoty nejdražší za posledních zhruba 12 měsíců.
Zdroj: CCS
Hlavním důvodem je cena ropy na světových trzích, která setrvale rostla od loňského listopadu do poloviny března. Ceníky tuzemských čerpacích stanic na ni zpravidla reagují s několikatýdenním odstupem, řidiči proto musí počítat s tím, že zdražování paliv bude pokračovat minimálně do konce března.
Pokles až v dubnu
„Cena ještě mírně stoupne, zhruba o 10 až 15 haléřů za litr. V druhém dubnovém týdnu by pak ceny mohly začít klesat, podle současného vývoje ceny ropy by mohlo jít o pokles na úrovni 50 až 75 haléřů za litr,“ odhaduje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Hodnota barelu severomořské ropy Brent se z necelých 40 amerických dolarů v loňském listopadu vyšplhala v polovině března téměř na 70. Barel lehké americké ropy WTI v tomto období zdražil ze stejné úrovně na 65 dolarů. Důvodem byly vyhlídky na brzký konec pandemie, například díky postupujícímu očkování, jejž by provázel také vyšší zájem o ropu.
Zdroj: Investing.com
„Poptávka ve světě se už obnovuje, zejména v Asii. Například Čína už spotřebovává zhruba tolik ropy, co před začátkem pandemie,“ říká Tomčiak. Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci se navíc začátkem března dohodli, že budou pokračovat v omezování těžby. „Těžební limit poměrně překvapivě posunuli až do konce dubna, čekalo se, že skončí na konci března,“ uvádí Tomčiak.
Od minulého týdne však cena černého zlata opět padá. Na trzích se totiž prohlubují obavy, že zájem evropských zemí o ropu zůstane nízký kvůli přetrvávajícím problémům se zvládnutím pandemie. Kvůli obavám z možných vedlejších účinků pozastavilo několik evropských států očkování vakcínou od firmy AstraZeneca a například Itálie zavedla pro období Velikonoc další lockdown. Německo, které je největším evropským spotřebitelem ropy, pak prodloužilo uzávěru do 18. dubna.
Během úterý ropa zlevnila přibližně o šest procent a navázala tak na pokles z minulého týdne.
Pumpaři zlevňují pomalu
Podle analytiků však potrvá ještě zhruba dva až tři týdny, než se bude díky tomu v Česku tankovat levněji. „Domácí provozovatelé čerpacích stanic daleko pružněji reagují na růst ceny než na pokles. Když ropa zdraží, tak poměrně rychle zvednou ceny, ale obráceně to úplně neplatí,“ míní ekonom Petr Pelc ze společnosti Cyrrus.
Začátek konce ropných obrů? Unipetrol, Shell a další vykazují rekordní ztráty |
Jelikož se na světových trzích s ropou obchoduje v dolarech, dalším faktorem, který ovlivňuje ceny, je kurz koruny. Hodnota české měny vůči americké se od začátku roku drží na poměrně stabilní úrovni kolem 21,5 koruny za jeden dolar a její vliv na ceny paliv byl za poslední tři měsíce minimální. V příštích měsících by však mohla posílit, a tudíž přispět ke zlevnění benzinu či nafty.
„Bude záležet na vývoji pandemie. Předpokládáme, že by měla odeznívat, takže nějaké posilování koruny by se očekávat dalo,“ říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Na trhu podle něj navíc panují očekávání, že by Česká národní banka mohla v druhé půli letošního roku začít zvedat úrokové sazby, což by korunu dále posílilo.
Také ekonomové Raiffeisenbank očekávají, že v příštích měsících si koruna vůči dolaru polepší. Ve své pondělní prognóze odhadli, že do září kurz klesne pod 21 korun za jeden dolar.
Cena benzinu tak navzdory výraznému zdražení nestoupne na rekordní hodnoty z léta 2012, kdy se na mnoha tuzemských čerpacích stanicích prodával jeden litr za více než 40 korun. V Česku se navíc stále tankuje levněji než v okolních zemích. „Oproti státům, jako je Slovensko, Maďarsko, Rakousko či Německo, máme pořád ceny pohonných hmot nižší,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.
